menu
CZ

Co prozdradila analýza mikrobiomu půdy o Katčině zahradě?

Katka v rámci našeho festivalu Pěstuj město vyhrála možnost nechat si udělat analýzu biomasy půdy od PhDr. Lucie Baľákové ze slovenské organizace Živá záhrada. Jsme rádi, že výhra padla doslova na “úrodnou půdu” a právě Katka tak získala příležitost vidět svoji půdu pod mikroskopem. Výsledky analýzy zajímaly i nás v Kokoze, a tak jsme ji vyzpovídali a zjistili, že jsme našli další inspirativní příklad městské zahradnice v praxi. 

Jak vznikla vaše zahrada? Jaký je její příběh a kde se nachází?

Zahradu máme nedaleko Pyšel, takže v podstatě kousek od Prahy. Koupili jsme ji s manželem před 4 lety, když byla situace na realitním trhu příznivější. Realitní kancelář ji tenkrát nabízela rok a nikdo ji nechtěl. Asi to bylo také tím, že se nacházela v neutěšeném stavu a, jak já říkám, smrdělo to tam prací. Většina zahrady byla zarostlá neprostupným ostružiním, že se nedalo dostat z jednoho konce na druhý. Původní majitelce bylo 96 let a dlouhodobě nebyla schopna tam provádět jakékoliv udržovací práce.

Jak je velká?

Nyní má cca 3000 m2, s přilehlým kouskem lesa půl hektaru. Ze starých katastrálních map jsme ovšem zjistili, že bývala mnohem větší. Předchozí majitelé ji koupili v 50. letech minulého století a vysázeli zde sad (stromy stále máme a stále trochu plodí, i když jsou již ve špatném stavu), pak ale velkou část nejspíš prodali a zůstala bohužel „jen“ tato plocha.

Co na ní pěstujete?

Z ovoce máme třešně, švestky a jablka. Zasadila jsem také spoustu jedlých keřů – rybízů, angreštů, jost, muchovníků, zimolezů kamčatských, rakytníků, aronií a mišpulí. Co se týče zeleniny, pěstuju asi všechno, na co si vzpomenete – od klasických rajčat a okurek po různé zajímavosti (letos například pruhovaný lilek z Toga nebo liči rajčátko). Pěstuju také brambory a kukuřici. Největší radost mám, když se mi podaří uvařit jídlo téměř komplet z vlastních surovin.

Je součástí vaší zahrady také kompost? Pokud ano, jaký máte typ a jak s ním pracujete? Co vše kompostujete? Jak využíváte výsledný produkt?

Jistě, bez kompostu si zahradničení vůbec nedovedu představit.  Máme hned několik různých typů a momentálně testuji, co mi vyhovuje. Od souseda jsme dostali klasický plastový. Pak máme jeden dřevěný z prken a také několik „hromad“, které nejsou úplně estetické, ale u nás se ztratí. Když jsem zkoušela třeba Berkeley kompost, který zraje velmi krátkou dobu a musí se často přehazovat, forma „hromady“ byla velice praktická. U chalupy bylo také původní hnojiště, které jsme celé rozvezli do nových záhonů a našli jsme v něm řadu pokladů. Mimo jiné krásné kachle z kachlových kamen, které byly původně v chalupě.

Kompostujeme veškerý organický materiál ze zahrady. Nebojím se ani plevelů, plísní a patogenů. Jen je třeba pohlídat, aby byl kompost správně poskládán z hlediska poměru dusíku a uhlíku a prošel tak horkou fází. Výsledný kompost používám jako mulč a tato metoda se mi velmi osvědčila, takže ho mám v podstatě neustále velký nedostatek.

Měla jste vztah k pěstování a přírodě odjakživa?

Ano, myslím, že ano. Vím, že jsem svým kamarádkám občas připadala trochu vtipná, protože jsem milovala chození na houby a na borůvky. Dětství jsem ovšem strávila v paneláku a k pěstování jsem „přičichla“ hlavně u prarodičů. Čím jsem byla starší, tím mě to táhlo k přírodě a pěstování více a více. A tento trend stále pokračuje. Myslím, že za pár let budu na zahradě i spát.

Proč vás stav vaší půdy zajímal?

Když jsem začala s pěstováním vlastní zeleniny, netrvalo dlouho a přišla jsem na to, že stav půdy je pro pěstování naprosto klíčový. Ono to může pro někoho znít samozřejmě, ale pro člověka, který s produkcí vlastní potravy nikdy předtím nepřišel příliš do styku, je to španělská vesnice. Koneckonců i konvenční zemědělství stav půdy příliš neřeší. Proto jsem se začala zajímat. Přečetla jsem nějakou literaturu, dostala jsem se k permakulturním principům a všechno se mi začalo v hlavě spojovat. Pochopila jsem koloběh živin, jak půda funguje a jak podstatný je mikrobiom.

Když jsme zahradu koupili, už jsem měla nějaké znalosti a pokusy za sebou, takže jsem věděla, co chci. Téměř celé záhonoviště jsme tedy zakládali bez rytí, pouze vrstvením organického materiálu, nejčastěji zkompostovaného koňského hnoje, a padlo tam mnoho tun. Každý rok jsme ho o kousek zvětšili.

Stav půdy mě zajímal tedy z toho důvodu, že jsem chtěla vědět, jak jsou mé snahy úspěšné. Ale fenomén půdy mě zajímá i sám o sobě a byla jsem zvědavá, jak bude výstup od Lucie vypadat. 

Co jste se z analýzy biomasy vašeho vzorku půdy, kterou provedla PhDr. Lucia Baľáková, dozvěděla? 

Dozvěděla jsem se, že v půdě nejsou žádné patogeny ani jiné nežádoucí organismy. Naopak jsou v ní obsaženy zástupci různých trofických úrovní, čímž je zabezpečen základní koloběh živin pro rostliny. Dozvěděla jsem se také, že je půda dobře provzdušněná, protože obsahuje nízké množství aktinobakterií a nejsou v ní přítomni nálevníci.

Jediné, čeho není v půdě dostatečné množství, jsou houby. Stále jich ale bylo ve vzorku 10x více než v jiných testovaných zahradních půdách. Nyní se tedy snažím houby „krmit“. Mají nejradši kompost s velkým obsahem dřevní složky. V neposlední řadě jsem měla možnost si svoji půdu prohlédnout na obrázcích z mikroskopu.

Jaká doporučení jste od Lucie dostala a máte v plánu je nějak aplikovat v praxi?

Dostala jsem doporučení pokračovat v tom, co dělám – aplikovat kompost, využívat mulč a minimalizovat zásahy do půdy. Cílem je zvýšit poměr biomasy hub a diverzitu nematod. Vytvořit opravdu kvalitní půdu prostě chvíli trvá. A i když ještě se stavem půdy nejsem zcela spokojena, mohu třeba říct, že díky velkému množství organické složky v půdě zeleninu téměř vůbec nezalévám.

Jaké jsou vaše další plány do budoucna v kontextu rozvoje a péče o vaši zahradu? Co vás čeká?

Plánů máme strašně moc, jen rukou je málo! Tím největším plánem a přáním zároveň je přistavět starou chalupu a na zahradu se natrvalo přestěhovat, abych tam mohla pracovat intenzivněji. Chci postupně obnovit sad a pod ním louku. Trávu v sadu kosíme 2x ročně a minulý rok se začaly objevovat první luční květiny. Zároveň pozoruji i zvýšení biodiverzity, co se týče živočišné říše. Máme třeba velkou spoustu lučních kobylek, které jsem naposledy vídala jako malá. To je velká radost. Líbí se u nás ale i větším živočichům. Vím, že řada zahrádkářů letos bojovala s plzákem španělským, já jsem na zahradě neobjevila ani jednoho. Nejspíš je to díky tomu, že se k nám nastěhovalo mnoho slepýšů a ježků, kteří našli úkryt v hromadách klestí a v kompostech. Paradoxně se tedy ukazuje, že nejlepším lékem proti přemnoženému plzákovi je zarostlá zahrada se spoustou přírodního „bordelu“, což by asi řekl málokdo.  

Tento článek vznikl v rámci projektu Mezinárodní týden kompostování, který je spolufinancován Ministerstvem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Autorem článku je Soňa

Podobné články
Veronika Makovská
23.02.2015

Právě teď se na různých místech konají přípravná setkání a debaty o tom, jaké jídlo bude mít několik stovek lidí, kteří chtějí skutečně šetrný a demokratický potravinový systém. V rámci komunitou podporovaného zemědělství se ... Číst dál >

Veronika Makovská
24.11.2020

Plánujete založit novou komunitní zahradu, máte vyhlídnutý pozemek a teď přemýšlíte, jak jej co nejlépe využít?  Anebo už v komunitní zahradě pěstujete, ale rádi byste ji nějak efektivně rozšířili a vylepšili? Zajímáte ... Číst dál >