Tak znělo heslo edukativního stánku Kokozy napsané na tabuli, na kterou si každé dítě mohlo nakreslit žížalku. Však tolik žížal, co se jich tam nakonec plazilo, by v živé podobě rozložilo pořádnou hromadu bioodpadu!
Jako stážistka jsem se v září s Kokozou zúčastnila celodenní akce Loučení s létem na Praze 4 v Centrálním parku na Pankráci. Počasí přes všechny předpovědi vyšlo bez deště. Dokonce i sluníčka jsme se dočkali, a tak hlavně v odpoledních hodinách přicházela spousta rodin s dětmi.
A co mě příjemně překvapilo?
Zvědavost dětí na box s kompostem, ve kterém žijí žížaly. Taková malá zoologická zahrádka to byla. A kolik radosti přinesla! Na otázku „Chceš vidět žížalku?“ žádné z nich neřeklo „Ne!“. „Jééé, to lechtá!“ výskaly malé děti, když jim žížalka putovala po dlani. Starší děti bavil praktický kvíz. Vedle boxu na plachtě to vypadalo, jako by tam někdo vysypal odpadkový koš s netříděným odpadem – šlupky ze zeleniny, plastová láhev, plechové víčko, vylouhovaný sáček od čaje, kávová sedlina, papírový ekologický sáček, skořápky a třeba proložky od vajec. Děti měly za úkol popřemýšlet, co patří do kompostu a co ne, a to byl pro většinu z nich nelehký úkol. Například šlupky od cukety by některé z nich na kompost nedaly – tady jim občas radili rodiče. Odpověď asi čtyřletého chlapečka na otázku, zda by dal do kompostu papírový ekologický sáček, zněla: „Nedal, to nejím ani já!“, mě upřímně pobavila přirozenou dětskou logikou.
Trocha statistiky na závěr
Povídání a praktické ukázky třídění bioodpadu a kompostování v edukativním stánku Kokozy se během dne zúčastnilo celkem 68 dospělých, 76 dětí, dalších 5 již doma kompostuje a 12 o tom vážně uvažuje.
Díky Janě a Aničce z Kokozy za týmovou spolupráci a báječnou náladu!
Autor: Monika Hofmanová, stážistka z projektu Stáže v sociálních podnicích od MPSV
