V malém městě, obklopeném šumícími lesy, žila skupina zvířátek, která se rozhodla oslavit blížící se Vánoce. Každé z nich si pamatovalo vůni dřeva a kouzlo Vánoc, jaké zažívalo v lesích svého dětství. Všechna zvířátka si moc přála mít letos vánoční stromeček, který by jim připomněl tyto krásné chvíle.
Jak vybrat ten správný strom?
Jednoho večera se sešli v parku moudrá stará sova, veselý králíček, veverka filuta a pracovitá ježčí rodina, aby probrali své plány. „Jak poznáme, který vánoční stromeček je ten správný?“ zeptal se králíček. „Kácet stromy v lese by správné určitě nebylo, tím jsem si jistá,“ dodala veverka. „A co plastový stromeček?“ odvážil se ježek. „Ten přeci není vůbec tak voňavý!“ protestovala sova a jedním dechem dodala: „Co kdybychom vytvořili svůj vlastní stromeček ze dřeva, které nám zbylo z naší práce na venkovních záhonech?“ Při té představě se všem zaleskla očka a nadšeně souhlasili. V mžiku začali plánovat, jak stromeček postavit.
Laťka k laťce
Zvířátka se rozhodla shromáždit dřevo, které jim zůstalo po stavbě v dílně, na malé náměstíčko. Práce začala brzy ráno. Sova nakreslila návrh stromečku na zem se slovy „Nejprve musíme postavit silnou základnu“ a dále dohlížela na celý proces se vší moudrostí, kterou pod křídly měla. Rozdala také úkoly všem ostatním, aby se činili, když jí s rozbřeskem dojdou síly. Králíček a veverka začali spojovat laťky pomocí provázku a malých klínů.
Králíček nosil spíše menší kusy. Veverka skákala po větších latích a práci spíš tak naoko předstírala. Ježci usilovně pomáhali s montováním a snažili se udržet stabilitu konstrukce. Jakmile byla základna hotová, začali přidávat další vrstvy dřeva. „Toto bude vrchol!“ zvolal králíček a přinesl krásnou šišku jako ozdobu. Zvířátka se smála a radovala, když viděla, jak jejich stromeček roste do výšky.
Už jen tu radost rozsvítit
Když byl stromeček hotový, nastal čas zdobení. Veverka přinesla barevné listy a oříšky ze zahrady, zatímco králíček našel pár starých zvonečků. Sova navrhla: „Měli bychom také přidat něco voňavého.“ A tak zvířátka vyrobila malé pytlíčky s bylinkami a sušenými květinami.
Když byl stromeček konečně ozdobený, zvířátka se shromáždila kolem něj s šálky vánočního punče. „Pojďme ho rozsvítit!“ řekl ježek nadšeně. Každé zvířátko si vzalo jednu malou lucerničku a společně je zavěsili na stromeček. A pak to přišlo – když zvířátka začala zpívat vánoční koledy, světla lucerniček se rozsvítila a osvětlila celé náměstí teplým zlatým světlem. Kouzlo opravdových Vánoc!
Vůně dřeva a společná radost
Jakmile stromeček zazářil pod hvězdami, zvířátka si uvědomila, že opravdové Vánoce nejsou o tom, mít dokonalou jedličku nebo hromady dárků. Byly o společenství, o vzpomínkách a o umění navzájem si pomáhat. „Na zdraví opravdovým Vánocům!“ zvolal králíček a všechny šálky se setkaly v radostném přípitku.
Místo konfet létaly vzduchem seedbomby, malé koule plné semínek, které pak společně zaseli kolem svého stromečku jako symbol nového života. Tak v malém městě oslavovali Vánoce nejen s krásným dřevěným stromečkem, ale i s láskou k přírodě a vzpomínkami na lesní kouzlo svých dětských let. A vonělo to dřevem…
