Pěstování je teď na chvíli u ledu. Krajinu pokryl sníh a my navlékli čepice a šály. Zahříváme se popíjením teplého čaje, ale proč se nezahřát i vzpomínkami na prosluněnou Francii a její městské zahradníky?
Pařížská oáza
Poté, co jsem oběhala takové ty své klasiky, jako posedět na lavičce v Lucemburské zahradě, dát si zmrzlinu ve tvaru růže u věže svatého Jakuba, koupit si nějakou levnou knihu u Giberta nebo se jen tak courat, vrhla jsem se na objevování míst, která ještě neznám. Povedlo se.
Na stránkách radnice jsem mezi akcemi “zdarma” našla cosi na úplném severu města. Vydala jsem se metrem na Porte de Clignancourt a hned při vystoupení jsem zahlédla budovu bývalého nádraží, u které se akce měla konat. Nádraží obývá iniciativa La REcyclerie, kde se nejenom dobře najíte, ale v dílně u Reného si můžete i leccos opravit či vyrobit. Prošla jsem každý kout toho místa a nechala na sebe dýchnout genia loci. Když v tom jsem došla k oknu a přede mnou se konečně rozprostřelo to, za čím jsem přišla.
Komunitní zahrada Les Jardins du Ruisseau v celé své kráse. Oáza klidu a zeleně mezi pařížskými činžáky. Schovává se v dolině bývalé železniční trati La Petite Ceinture, která jako opasek obtáčela celou Paříž. Tato zahrada není jedniným místem, které zbytků bývalé trati využilo pro zpříjemnění komunitního života, ale je jistě nejkouzelnější.
Arles nejen fotografické
Kdybychom se chtěli ještě více zahřát, mohli bychom zajet na jih Francie, do malebného kamenného městečka Arles, které rok co rok v létě ožívá fotografickým festivalem Les Rencontres d´Arles. Pokud na chvíli zvolníte v obíhání výstavních prostor, všimnete si, že ve městě, kde se v létě na slunci roztékáte, je spousta neúnavných zahradníků. Město je plné vyvýšených záhonů a kdejaká malá plocha země je osázená jedlými rostlinami či bylinkami.
V Arles se městští zahradníci pyšní svou příslušností k hnutí Les incroyables comestibles (inspirací jim bylo anglické Incredible edible). Toto hnutí propojuje městské zahradníky v celé zemi. Další věc, o které můžeme za dlouhých zimních večerů snít. Věřím, že s Kokozou přispějeme k tomu, aby se to povedlo i u nás.
Všudypřítomná prosba “Zalij mě”.
Pro milovníky společenských her, takto se pěstuje na hradě Carcassonne.
