V průvodci Jardiner autrement à Paris jsme při hledání inspirativních míst v Paříži narazili na zahradu na střeše, která byla uvedena slovy: „Hned vedle velké pošty v La Chapelle zazvoňte na branku. Nechte u hlídače svou občanku. Zvídavě vstupte do třídící místnosti, svezte se výtahem, vystoupejte po schodech. Ocitnete se na střeše s výhledem na koleje Západního nádraží.“ (aut. překl.) Znělo to lákavě a dobrodružně, a protože se nám nepodařilo nikoho ze zahrady zkontaktovat, vyrazili jsme do čtvrti La Chapelle, našli jsme poštu i branku, zazvonili na hlídače, vysvětlili mu cíl naší návštěvy, předali své občanky, vyhláskovali naše nesrozumitelná jména, hlídač zavolal na střechu a pak se objevil Daniel.
Když jdou pošťáci do důchodu
Daniel je bývalý zaměstnanec pošty, na jejíž střechu nás zavedl. Projekt komunitní zahrady na střeše Facteur Graine, Doručovatel semínek, se rozjel v roce 2017 díky městské výzvě Parisculteur i úspěšné crowdfundingové kampani na portálu KissKissBankBank. Jak nám Daniel řekl hned v úvodu: „Tuto zahradu jsme založili z prostého důvodu. Abychom ukázali, že ve městě můžeme pěstovat zeleninu stejně dobře jako na venkově.“ Zásady permakultury, nezbytný hmyz a další fauna jsou základem úspěšného pěstování i zde. A navíc jsou díky své poloze chráněni před hlukem a výraznějším znečištěním.
Co skrýváš pod kompostem?
Rozloha zahrady je působivá, 700 m². Každého asi nejprve napadne, jaká je nosnost střechy a jak je zaizolovaná. I my se ptali. Na hlavní nepropustné izolační vrstvě je zvláštní drátěná folie, vyráběná ve Francii speciálně pro střešní zahrady. Tato vrstva propouští vodu a ta je pak svedena ze střechy vnějšími okapy. Nosnost 150 kg na 1 m² ovlivňuje nejen maximální počet lidí přítomných ve stejný moment na zahradě, pěstování v kompostu a ne v zemině, ale i nemožnost zadržování dešťovky.
Astuces aneb pár rad ze střechy
- hnojte výluhem z kopřiv (pro růst rostliny) a kostivalu (pro ochranu rostliny a podporu plodu)
- slámou dodávejte potřebný dusík
- posilujte nejen bicepsy vynášením nádob s novým kompostem začátkem sezony
- na oživení půdy používejte zelené hnojivo, třeba hořčici, ať kompostem nelákáte hlodavce (pošťákům krysy prokousaly izolaci, když se chtěly přikrmovat zrním od slepic, tak opeřenci museli střechu opustit)
- nepoužívejte zahradnické nářadí, ale jen svých deset prstů (neprotrhnete tak izolaci a navíc budete v kontaktu se vším živým)
- skleník se hodí i na střeše
- aby vám ptáci nerozhrabávali vrstvu zeminy, vytvořte si vyvýšené záhony (anebo třeba zrecyklujte na pěstování pošťácké pytle)
Řekni, kam ta úroda jde
Přestože jsme zahradu navštívili koncem února, zelenala se. Nejen již zmiňovanou hořčicí, ale kvetla broskvoň a narcisy, na záhoncích si majestátně hověly kapusty a celery, klubala se mrkev, hrášek a saláty. Ocenili jsme pěstování chmelu i včelí úly, kterým pod nosem brzy zavoní květinové záhony. Vloni se tu dokonce urodilo 41 kg brambor.
Výpěstky jsou pro místní zahradníky, kteří si formou podílů úrodu rozdělují. Zbytek si zaměstnanci pošty mohou dle libosti v sezoně kupovat v pravidelném výdejním čase (tento přivýdělek putuje na nákup sazenic a semínek). A protože je mezi nimi i hodně obyvatel pocházejících z francouzských zámořských oblastí, tedy s jinými chuťovými buňkami, snaží se zahradníci vycházet i jim vstříc, například pěstováním extra pálivých papriček.
Edukace bez legrace
Daniel bere edukaci mladé generace jako své poslání. Chce zvýšit jejich povědomí o ekologii, permakultuře, anebo nezbytnosti ochrany původních kultur ovocných stromů. Jsou to přeci jen oni, kdo bude čelit následkům klimatických změn. Využívá povinných studentských stáží v rámci vysokoškolského studia, kdy mladé nechává nejen sázet a plít, ale povídá si s nimi o přírodě nebo užitečnosti žížal i slimáků.
Jak je to se zelenými střechami u nás?
Trend ve světě je obecně preferovat zelené střechy u nových budov a podporovat jejich vznik na střechách stávajících. A to nejen z ekologického hlediska, ale i ochranného, estetického, společenského a v neposlední řadě ekonomického. Mrkněte na reportáž z Rotterdamu a Bruselu. U nás jde často o lokální doporučení, neexistuje jednotný přístup, do hry se dostává místní odbor výstavby, dlouhodobější územní plány, památkáři a stavební úřad. Pro zajímavost, v tematickém článku MF Dnes se uvádí, že v Praze by se mohlo zazelenat 143 ha městských střech. Pokud si chcete vybudovat svou vlastní zelenou střechu, můžete se obrátit třeba na odborníky z rodinné firmy GreenVille.
Až budete v Paříži, můžete zkusit najít tu branku, na kterou je třeba zazvonit, s občankou v kapse a oprášenou zásobou francouzských slovíček na jazyku. Jistotou, že vás někdo přijme, je třeba komentovaná prohlídka. A pozdravujte od nás Daniela!
Jedna žížala povídala aneb zdroje:
Jardiner autrement à Paris (aut. překl. Zahradničíme v Paříži jinak; vyd. PARIGRAMME, 2018)
