Kompostovací příručka

Novou násadu kalifornských žížal můžete pořídit na našem e-shopu nebo v mapě komunitních zahrad a kompostérů výměnou za něco dobrého na zub (kvalitní čokoláda, káva, láhev vína nebo cokoliv jiného). Třeba zjistíte, že zrovna váš soused má žížal spoustu.

Žížaly rády přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla. Využijte toho a zkuste tyhle postupy:

1. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra (s nově založenou podestýlkou). To můžeme umístit:
   • nad plné patro, které chceme sklízet –⁠ žížaly přelezou za čerstvým bioodpadem směrem nahoru, ale chce to trpělivost.
   • pod plné plné patro, které chceme sklízet –⁠ žížaly přelezou směrem dolů. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla. Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady. Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem. Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady. 
2. Další možností je vybrat všechen vermikompost i s žížalami na podložku a vytvořit si opět hromadu/pyramidu/kupičku jako v kompostárně. Žížaly vlivem suchého vzduchu a světla utíkají směrem dolů, a tak je možné z povrchu shrabávat kompost. Oddělené žížaly pak vrátíme do vermikompostéru.

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout. Jejich křehká schránka se rozloží v kompostu, což může způsobovat nepříjemný a hnilobný zápach. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Obsah včetně nezkompostované hmoty doporučujeme buď zakopat do země, nebo zanést na kompost, např. někam do komunitní zahrady.

Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat. Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ – dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

Dále doporučujeme otírat víko zevnitř, kam některé mušky kladou vajíčka.

Pilinová terapie se osvědčuje společně s dietou, to znamená zcela přestat krmit na pár týdnů.

Pokud je mušek příliš, chce to radikální zákrok. Vyberte celý obsah vermikompostéru, včetně žížal, a dejte jej do nádoby s víkem (například 10 l plastový kbelík) s pár menšími dírami na přísun kyslíku. Tento kýbl se odstaví na pár týdnů, mušky vyhynou, žížaly přežijí, jen je kontrolujte každý den. Žížaly v prvních dvou dnech odeberte – vylezou si nahoru pod víko, tak to jde snadno. Mezitím je potřeba vermikompostér zcela vyčistit, nejlépe osprchovat a ideálně pořídit novou násadu žížal.

Další dobrá prevence množení mušek je zahrabat při krmení čerstvý bioodpad do již vzniklého kompostu nebo přikrýt kartonem.
Na koutule funguje nízká teplota, až vymrznutí, což se dá dělat v zimních měsících.
Dále jsme testovali parazitické hlístice. Objednat si je můžete na e-shopu brněnské firmy Biocont Laboratory. Jsou to mikroorganismy primárně určeny na smutnice, ale my testovali i na octomilky a koutule. 65 % respondentů odpovědělo, že se mušek zbavili. Pro inspiraci ještě mrkněte na náš blogový článek o octomilkách.

Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Někdy se můžeme setkat s označením Bokashi kompost / Bokashi hnojivo / Bokashi výstup. Nicméně o kompost v pravém slova smyslu se nejedná. Snad časem najdeme nějaké vhodné označení pro tento materiál.

Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí. Nezoufejte, pokud si dá výluh na čas.

Plíseň se může objevit ve dvou podobách – bílá a černá. Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření.

Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát. Pak jej můžete použít při hnojení na zahradě.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží. Většinou v řádu několika dnů až týdnů (obvykle se uvádí 1-2 týdny), což závisí mimo jiné i na teplotě a ročním období. Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Kdo nemá k dispozici vlastní zahradu, tak se může podívat do online mapy a zkusit najít komunitní zahradu nebo pěstitele, který by od vás tento materiál rád přijal a využil. Pro odběratele kompostu jsme v mapě zavedli nový atribut „Příjem kompostu“.
Případně si můžete vytvořit vlastní domácí soil factory. Přesný postup najdete v tomto videu.