menu
CZ

Mít svůj statek

Právě teď se na různých místech konají přípravná setkání a debaty o tom, jaké jídlo bude mít několik stovek lidí, kteří chtějí skutečně šetrný a demokratický potravinový systém. V rámci komunitou podporovaného zemědělství se lidé spojují do skupin, které pravidelně a dlouhodobě podporují svého zemědělce. Získávají tak důvěrnou znalost zdroje svých potravin a jistotu, že jsou produkovány způsobem, který jim vyhovuje, a že to všechno mohou přímo ovlivnit. Zemědělec získává potřebnou jistotu, že svou produkci prodá za férovou cenu a vědomí, že si někdo jeho práce váží. Vzniká tak jednoduchý potravinový systém, kde profitují všichni zapojení lidé a navíc i příroda a krajina.

Komunitní zahrada Kompot ve Středoklukách, foto Míla Hilgertová. 

 Úroda, foto Míla Hilgertová

Právě v předjaří je ideální čas na zakládání KPZky. Co je k tomu potřeba? Stačí najít skupinku alespoň deseti lidí, kteří mají o KPZ zájem a společně prodiskutovat vzájemná očekávání a možnosti. Skupina pak vyhledá zemědělce a navštíví ho nebo pozve na schůzku. To, jakým způsobem bude komunita prakticky fungovat, je už záležitostí vzájemné domluvy. Jedinou podmínkou je, aby všichni sdíleli výhody i rizika zemědělského hospodaření v rámci dlouhodobého závazku. V praxi to nejčastěji znamená závazek odebírat smluvené množství produkce po minimálně jednu sezónu. Zemědělec vozí pravidelně na dané odběrové místo podíly na úrodě, které si členové vyzvedávají. A protože jídlo spojuje, lidé si brzy vyměňují recepty i jiné informace a budují se vztahy.

Společná sklizeň v komunitní zahradě Kompot, foto Míla Hilgertová

Vztahy, zejména ty sousedské, rozvíjejí i městské zahrady. Jsou to místa, která otevírají okno do světa pěstování. Lidé tu společně zažívají radost z vlastních výpěstků a zahradničení. Není ale škoda, že ze zahrady většina lidí musí zamířit do nejbližšího supermarketu, protože zahrádka na pokrytí jejich potřeb nestačí? Kdo si jednou vypěstoval svou vlastní ředkvičku, ví, že se to s hmotou z obchodu nedá porovnávat. Proč tedy nemít oboje a užívat si vlastní zahradu ve městě i „svůj“ statek na venkově? Pokud poznáte zemědělce a místo, odkud jídlo pochází, ručím za to, že vám bude chutnat stejně skvěle jako ta vlastní vypěstovaná ředkvička.

Šťastná Míla a květák, foto Kompot

Autorem článku je Veronika

Podobné články
Soňa Valčíková
15.10.2018

V Praze vyroste 10 komunitních kompostérů a vermikompostérů. To je dobrá zpráva pro všechny, kterým osud slupek od ovoce a zeleniny nedá spát. Kromě kompostérů, budeme nakladání biodpadů v Praze rozvíjet pomocí moderních ... Číst dál >

Veronika Makovská
18.11.2013

Komunitní zahrada na Jižním Městě se uložila k zimnímu spánku, který si po úspěšné sezoně zaslouží. Od dubna do konce října se zde potkávalo a pěstovalo asi deset zahradníků. Rok 2013 byl pro zahradu důležitým krokem k ... Číst dál >