menu
CZ

Jaká je role kompostu v půdě?

„Sucho začíná tam, kde končí život v půdě“
(Ing. Jaroslav Záhora CSc.)


Téma klimatických změn je všude kolem nás a ovlivňuje naše každodenní bytí víc, než si možná stačíme uvědomit. Vývoj klimatu je stav, který trvá desítky až stovky let, a je ovlivněn řadou faktorů, jako je například sluneční záření, zemské činnosti spojené s fungováním oceánů, vegetací nebo také emisí skleníkových plynů a urbanizací. Je to zkrátka neustále probíhající a měnící se proces, který je podstatně ovlivněn lidskou činností a je na místě mu věnovat patřičnou pozornost. V kontextu kompostování se klimatické změny týkají hlavně půdy a vody, které společně s dalšími přírodními jevy tvoří samostatný ekosystém s dopadem na celou lidskou populaci.


 

Jak to vlastně máme s půdou a vodou v Evropě?

Zemědělská půda v České republice pokrývá aktuálně 54 % naší rozlohy. Současné konvenční hospodaření s půdou vede k její neustálé degradaci. To znamená, že půda není schopna zadržet vodu a sloužit jako její úložiště v sušších měsících. Až 90 % vody používané lidmi je vázáno na půdu, která ji nedokáže udržet, což vede ke klesající hladině spodních vod. Podzemní vody jsou velmi důležitou zásobárnou pitné vody pro zhruba 75 % obyvatel Evropské unie. Je zřejmé, že tato voda není využita pouze jako zdroj pitné vody, ale spotřebovává ji i průmysl a zemědělství. Podzemní voda je důležitou a těžko obnovitelnou součástí našeho životního prostředí, musíme ji chránit a pečovat o ni.

Pohled na českou krajinu.


Zdravá půda je živá půda

Půda je živý organismus, který potřebuje dodávat organickou hmotu, zdroj dalšího pestrého života. Organická hmota zahrnuje odumřelé organismy, kořeny, mikroorganismy a živočichy, kteří se živí rozkladem odumřelých rostlinných částic. Tato energie, dodaná do půdy, slouží jako základní zdroj živin pro růst rostlin. Současná situace ukazuje, že nám chybí 1-1,5 tuny organické hmoty na 1 ha půdy. Řešením, jak organickou hmotu do půdy dostat, je aplikace statkových hnojiv, kterých postupně ubývá, nebo kompostu, který vytvoří optimální a přirozené půdní podmínky.

Proč ale nefunguje poptávka po přírodním kompostu ze strany zemědělců? Podle dostupných informací zemědělci nechtějí kompost používat, protože se obávají zaplevelení pozemku. Tyto obavy jsou však podle výzkumů zbytečné. Kompost je vhodné aplikovat do chráněných krajinných oblastí a využít jej například jako stabilní formu dusíku, který slouží jako dlouhodobá dávka živin rostlinám. Jaké další složky v sobě kompost obsahuje? Kromě zmíněného dusíku obsahuje také fosfor a draslík, důležité pro hospodaření rostlin s energií a vodou. Kompost samozřejmě obsahuje spoustu dalších živin, které není nutné průmyslově vyrábět a vznikají přirozeně během procesu kompostování. 


Jakou má kompost roli v půdě?

Kompost je pro půdu hnojivem. Bývá často označován jako „černé zlato“. Je to nejen zdroj živin, ale také ochranná bariéra proti neustále probíhající erozi, při které hrají hlavní roli vítr a voda, nepřetržitě proudící v různých skupenstvích. 

Další z významných rolí kompostu v půdě je předcházení její degradace. Degradace půdy znamená, že není schopná vázat vodu a téměř veškerý objem stéká po povrchu mimo ni, kde způsobuje lokální záplavy, sesuvy půdy nebo návaly bláta na cesty. S nástupem klimatických extrémů má pro nás vodní koloběh čím dál větší význam. Degradací je v České republice zasaženo až 50 % zemědělské půdy, a to vede k jejímu okyselování. Klesající kvalita půdy vede k tomu, že zemědělci často používají chemické prostředky, jako jsou například pesticidy (aby oslabené rostliny chránili před škůdci). Tyto chemikálie se mohou následně dostat do pěstovaných rostlin, čímž se ohrožuje i lidské zdraví. Pokud dáme na takto vyčerpanou půdu kompost, můžeme tím snížit její toxicitu a vrátit ji do zdravého stavu.

Degradovaná půda.


Co dál kompost může ovlivnit? 

Správné hnojení podpoří v půdě i zádržnost vody, tedy jímavost. Tím pomůže nejen udržet vodu v krajině, ale také významně ovlivnit ochlazování ovzduší, což pocítíme hlavně v suchých oblastech nebo betonových džunglích našich měst, kde se každá ozeleněná plocha stává zelenou oázou. 

Zemědělské sucho bylo v dubnu 2020 téměř všude a zasáhlo až 80 % podzemních vod. Rostliny samotné nemají problém získat vodu pro růst z krátkodobých dešťů, ale vsakování vody do hlubších vrstev půdy trvá delší dobu.

Nezbytná závlaha.


Pozitivní působení kompostu na půdu také zahrnuje zvyšování sorpční schopnosti lehčích půd, prokypřuje utužené a těžké půdy, redukuje choroby rostlin a chrání proti škůdcům, snižuje kyselost půd, stabilizuje hodnotu pH, snižuje spotřebu vody díky dobré jímavosti a zabraňuje vysychání půd. 


Uzavíráme cyklus jídla

Kompostování do města patří a kompostem do půdy vracíme zpět to, co jsme si od ní vzali. Je to nejjednodušší a nejpřirozenější způsob, jak zpracovat biologicky rozložitelné odpady. Uzavřený cyklus jídla se týká každého z nás, ať už žijeme ve městě nebo na vesnici, protože slupky z ovoce a zeleniny produkuje každý a společně s dalšími rostlinnými zbytky tvoří až 40 % objemu komunální popelnice. 

Produkce kuchyňského odpadu je zhruba 50-80 kg na osobu za rok. V případě bioodpadu rostlinného původu jsou čísla vyšší –⁠ 100-120 kg na osobu za rok. Bioodpad, který tleje v popelnicích a následně na skládkách, produkuje skleníkové plyny, které významně ovlivňují naše klima. Místo toho by mohl být zpracován v bioplynové stanici nebo kompostárně, kde bude dál využit. Jeho vytříděním ušetříte nejen místo vašemu odpadkovému koši, ale hlavně ulevíte životnímu prostředí, protože aplikace kompostu do půdy je z dlouhodobého hlediska výborným opatřením na zmírňování dopadů změn klimatu

Uzavřený cyklus jídla.




Jedna žížala povídala aneb Kde jsme čerpali informace

  1. [online]. Dostupné z: DOI: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-hodek-lecba-kompostem-otevreny-dopis-ministru-zemedelstvi-marianu-jureckovi.
  1. [online]. Dostupné z: DOI: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vysocine-resi-co-s-kompostem-zemedelci-ho-na-pole-nechteji.
  1. POKORNÁ, Radka, Lucie MATOUŠKOVÁ LANKAŠOVÁ, Soňa VALČÍKOVÁ a Anita BLAHUŠOVÁ. Pěstujeme ve městě: zelené balkony, sousedské záhonky a komunitní zahrady. Praha: Smart Press, 2019. ISBN 978-80-88244-01-1.
  1. [online]. Dostupné z: DOI: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brabec-sucho-bylo-v-dubnu-vsude-situace-je-katastroficka
  1. PLÍVA, Petr, Vlastimil ALTMANN, Aleš HANČ, Květuše HEJÁTKOVÁ, Amitava ROY, Jiří SOUČEK a Lucie VALENTOVÁ. Kompostování a kompostárny. Praha: Profi Press, 2016. ISBN 978-80-86726-74-8.
  1. ŽALUD, Zdeněk, Miroslav TRNKA a Petr HLAVINKA. Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady a adaptace. Praha: Agrární komora České republiky, 2019. ISBN 978-80-88351-02-3.
  1. ŠREFL, Josef: Kompost je energie vrácená do půdy. Biom.cz [online]. 2012-11-12 [cit. 2020-05-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompost-je-energie-vracena-do-pudy>. ISSN: 1801-2655.
  1. SLEJŠKA, Antonín, HONZÍK, Roman, USŤAK, Sergej, HODEK, Tomáš: Vlastnosti a složení zahradních kompostů v České republice. Biom.cz [online]. 2009-10-07 [cit. 2020-05-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vlastnosti-a-slozeni-zahradnich-kompostu-v-ceske-republice>. ISSN: 1801-2655.
  1. MAREŠOVÁ, Karolina, KASPEROVÁ, Vanda, JANDOVÁ, Lenka, TOLLRIANOVÁ, Zuzana, ŠEVČÍKOVÁ, Ivana, KONVIČKOVÁ, Vendula: Využití kompostů a jiných organických přípravků v zemědělství. Biom.cz [online]. 2006-08-24 [cit. 2020-05-04]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=1918409>. ISSN: 1801-2655
  1. VOPRAVIL, Jan, Tomáš KHEL, Taťána VRABCOVÁ, et al. Vliv činnosti člověka na krajinu českého venkova s důrazem na vodní režim a zadržování vody v krajině. Praha, 2011. ISBN 978-80-87361-06-1
  1. Unsplash photo for everyone [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/sFydXGrt5OA
  1. Unsplash photo for everyone [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/tDaupHD9HYs

13. Unsplash photo for everyone [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/srwTnERpPv0

Autorem článku je Andrea

Podobné články
Veronika Makovská
16.01.2018

Pomocný zahradník na tréninková místa pro osoby se zkušeností s duševním onemocněním   Koho hledáme? Máte pozitivní vztah k práci na zahradě, městskému pěstování či kompostování? Máte zkušenost s duševním ... Číst dál >

Soňa Houžvová
26.06.2020

Téma cirkulární ekonomiky neboli (hezky česky) oběhového hospodářství více a více prosakuje i do českého prostředí. Díky kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se ... Číst dál >