Proč si do bytového vermikompostéru nemůžeme dát naši českou žížalu a odkud tyto „exotické“ druhy žížal pochází?Kalifornské žížaly nabyly v poslední době na popularitě, známe je totiž jako kompostovací žížaly.
Jaké druhy žížal máme v České republice
Slovem „žížala“ se na světě označuje asi 5 000 druhů kroužkovců, přičemž řada z nich je endemická, tzn. že se trvale vyskytuje na určitém místě. V České republice najdeme přibližně 62 druhů žížal a nejběžnější z nich je žížala polní (Aporrectodea caliginosa).
Přes půl metru dlouhá žížala
Žížaly můžeme rozdělit do tří skupin podle místa výskytu na:
- epigeické: žijí při povrchu půdy v místech s nadbytkem organické hmoty. Tyto žížaly jsou většinou malé a pohybují se velmi rychle. Mají vysoký reprodukční cyklus a krátký život (cca 1-3 roky). Ideální pomocnice při vermikompostování.
- endogeické: hloubí chodbičky ve větších hloubkách než vermikompostovací žížaly.
- anektické neboli hlubinné: žijí v minerálních vrstvách půdy. (Do této skupiny patří například Allolobophora hrabei vyskytující se na Břeclavsku a dosahující délky až 60 cm.)
Žížala hnojní vs. žížala kalifornská
Žížala hnojní (Eisenia fetida) a žížala kalifornská (Eisenia andrei) jsou si velmi blízké a žijí v podobných podmínkách. Okem je od sebe nerozpoznáte, a dokonce i vědci se dlouho přeli, zdali se jedná o jeden druh. Rozdíly mezi nimi jsou skutečně nepatrné, liší se například polohou samčích vývodů pohlavních žláz na 14. článku.
Přestože jsou si tak podobné, nedoporučujeme je v kompostérech mixovat. Sice si navzájem neublíží, ale klesne jejich produktivita a schopnost se rychle rozmnožovat. Při pokusech se oba druhy žížal spářily, ale jejich kokony byly prázdné – nevytvářely nové jedince.
Proč se při vermikompostování používají kalifornské žížaly
Přestože žížala hnojní a žížala kalifornská vypadají stejně a rychle se množí i rostou, žížala kalifornská to přeci jen zvládá o něco rychleji. A právě to z ní dělá mistryni světa v kompostování. Oproti ostatním žížalám si hoví v teplotách okolo 25 °C, protože je zvyklá na hřejivý rozkládající se kompost.
Odkud skutečně pochází žížaly
Žížaly potřebují pro život velké množství organických zbytků. Proto se původně vyskytovaly pouze v silně zamokřené opadance listnatých lesů, třeba na březích potoků či v prameništích. Dnes se ale bez nich neobejde žádný hnůj či kompost, a žížaly se dokonce staly na prostředí vytvořeném člověkem závislé.
Žížala hnojní je dnes rozšířena po celém světě, nicméně původně pochází nejspíš z oblasti Kavkazu v Rusku. Její blízká příbuzná žížala kalifornská je druh stěhovavý, který je sporadicky hlášen z Velké Británie, Norska, Francie, Itálie, Spojených států, Chorvatska a také z České republiky. Její přesný původ ovšem není znám. Uvádí se, že jde původně o žížalu hnojní, která se rozšířila z Evropy do USA a pod vlivem hřejivého kalifornského slunce se vyvinula v žížalu kalifornskou. Ta se pak spolu s přistěhovalci vrátila zpět do Evropy.
Žížalí invaze se nemusíte obávat
I kdybyste žížaly úmyslně vyhnali na zahradu, většina z nich v těchto nezvyklých podmínkách brzy uhyne. Jak žížala hnojní, tak žížala kalifornská potřebují ke svému životu pěkný kompost. Půda na zahradě či na záhonu je pro žížaly naprosto nevhodným prostředím.
Jak dostat žížaly na zahradu
Pokud byste naopak chtěli počet žížal na vaší zahradě zvýšit, nebude to jen tak. Zahradní druhy žížal (žížala polní, obecná a růžová) není tak snadné rozmnožit a jejich adaptace na nové prostředí je ještě náročnější. Doporučujeme to vzít pěkně od podlahy a zvýšit přirozenou populaci. Připravte žížalám dobré podmínky – zvyšte podíl organické hmoty a zabraňte případnému utužování půdy. Jedině tak se žížaly budou u vás cítit jako v pětihvězdičkovém hotelu.
Zdroje:
- Příručka o žížalách: http://bioinstitut.cz/cz/publikace/zizaly-a-jejich-vyznam-pro-zlepsovani-kvality-pudy
- Článek o žížalách v ČR: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2630
- Články od Václava Pižla o žížalách: https://asep.lib.cas.cz/arl-cav/cs/detail-cav_un_epca-0206456-zizaly-ceske-republiky/ a https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/co-vime-o-endemicke-zizale-allolobophora-hrabei.pdf
- Studie o žížale hnojní a žížale kalifornské: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S003140560500020X a https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031405604001003
- Studie o výskytu žížaly hnojní: https://scholar.google.co.in/citations?view_op=view_citation&hl=en&user=ISJ4H7sAAAAJ&citation_for_view=ISJ4H7sAAAAJ:d1gkVwhDpl0C
- Články o výskytu žížaly kalifornské: http://treatment.plazi.org/id/038287C0FFC3FFE6BF92FD5CC2DFFA29/4 a https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26106671/ a https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25283656/
- Encyklopedie o bezobratlých: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25283656/
Vznik článku byl podpořen v rámci projektu spolufinancovaném Magistrátem Hlavního města Praha
