Hmyzí produkce se čím dál více dostává do podvědomí lidí po celém světě, proč? Jeden z hlavních důvodů je rostoucí lidská populace, která potřebuje potravu. Na základě zajištění dostatečného množství potravy se vyprodukují miliony tun odpadu. Organizace FAO (Food and Agriculture Organization) odhaduje nárust lidské populace ze současných 7 miliard do roku 2050 na 9 miliard lidí. Hmyz je přirozenou stravou nejen některých živočišných druhů, ale také lidí. V současné době se hmyzem živí kolem 2 miliard lidí. Hmyz také hraje velmi důležitou ekologickou roli při opylování rostlin a živinovém zkvalitnění půdy skrz zpracování organických zbytků rostlin a živočichů. Díky určitým druhům získáváme produkty jako med, hedvábí a další složky, které se uplatňují v medicíně nebo kosmetice [2]. Hmyzí produkce je také více vstřícná k životnímu prostředí, které je minimálně zatížené z pohledu produkce odpadu, emisních plynů, produkce rostlinných krmiv a využití vody a jejího znečištění.
Nová alternativa ve zpracování organického odpadu je díky hmyzím larvám. Téma špatného zacházení a zpracování pevného odpadu ve městech je druhým největším celosvětovým problémem, který má dopad na lidské zdraví, životní prostředí, ale také na ekonomický vývoj. Organický materiál tvoří 50 % městského odpadu, který se zpracovává libovolně na skládkách [5]. Pokud použijeme hmyz respektive jeho larvy na zpracování organického odpadu získáme z nich nejen kvalitní substrát, který lze dál využít jako hnojivo pro rostliny, ale největším přínos jsou samotné larvy, které se dají dále použít jako krmivo pro zvířata nebo i jako složka pro lidskou výživu a jsou bohatým zdrojem živočišného proteinu. V podstatě tento proces funguje podobně jako žížalí vermikompostéry s výjimkou toho, že organické zbytky zpracovávají hmyzí larvy nebo červy.
Organický odpad a kompost
Larvy bráněnky při zpracování organického odpadu
Jedním z populárních druhů je Hermetica illucens, česky přeloženo bráněnka. Jedná se o dvoukřídlý hmyz, který se u nás využívá převážně v soudní entomologii. Larvy tohoto druhu žijí jako saprofágové. Saprofágové jsou živočichové, kteří získávají energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí [6]. Larvy bráněnky nejsou považovány za škůdce, ale naopak jsou pro nás velmi užitečné z hlediska zpracování kuchyňského odpadu, zvířecího hnoje nebo i lidských exkrementů na dále využitelný substrát označený jako kompost [3]. Odpad požírají pouze larvy, které jakmile dosáhnou určité velikosti a vývojového stádia jsou mechanicky odstraněny a nahrazeny novými. Larvy jsou dále použity ke zkrmení pro hospodářská zvířata jako je drůbež, prasata a ryby.
Larvy bráněnky (Hermetica illucens)
Dospělý jedinec bráněnky (Hermetica illucens)
Další druh který lze využít jsou mouční červy (Tenebrio molitor) nebo larvy mouchy domácí (Musca domestica). I tyto druhy jsou velmi efektivní ve zpracování biologického materiálu. Nejen že touto metodou získáváme substrát, ale také již zmíněný živočišný protein. Ten se liší kvalitou podle druhu použitého hmyzu [4]. Tuto metodu kompotování je možné aplikovat i doma, ale výroba a provoz kompostéru je více náročná a vyžaduje větší péči než klasický žížalí vermikompostér, proto je tato metoda více populární na úrovni velkochovu.
Na závěr pár informací o živočišném proteinu. Ten je získáván z velké části chovem zvířat, produkcí mléka a vajec. Pro člověka je to důležitý zdroj vitaminů, minerálů a proteinu. Produkce masa a to hlavně hovězího je nejméně efektivní zdroj živočišného proteinu a jeho masivní produkce na farmách je jedním z velkým znečišťovatelů planety co se týká produkce odpadu a kontaminací vody. Dále nepříznivě přispívá ke klimatickým změnám planety produkcí skleníkových plynů. Rostlinná produkce je důležitá z hlediska lidské výživy ale i produkce krmiv pro zvířata. Jedná se o více udržitelný zdroj, ale rostlinný protein není nutričně stejně hodnotný jako živočišný. Celosvětově konzumuje maso 2 miliardy lidí a na rostlinné potravě je odhadem závislých 4 miliardy lidí [1]. V tomto ohledu rostoucí lidské populace se celosvětově ubírá myšlenka směrem k tomu, najít a zařadit do jídelníčku nový živočišný protein, který bude udržitelný a méně zatíží životní prostředí.
Farma hovězího dobytka v San Franciscu
Hmyzí živočišný protein je více efektivní a nutričně bohatší než maso nebo mléko. Hmyz má vysoký obsah tuku, proteinu, vitamínů, minerálů a vlákniny. Kromě toho obsahují řadu zdravých kyselin, železa, hořčíku a zinku. Pokud se porovná hovězí protein s proteinem například ze cvrčků, kteří jsou velmi populární pro lidskou výživu, tak na produkci stejného množství živočišného proteinu cvrčci potřebují 12x méně krmiva, 15x méně půdy, 2000x méně vody a vyprodukují 100x méně skleníkových plynů [2]. Pro vaši představu, na produkci jednoho kilogramu hovězího masa je zapotřebí 40 kg krmiva, 250 m2 plochy a 30 000 litrů vody [7].
SENS: Přehled spotřeby vody, krmiva a plochy na produkci 1 kg živočišného proteinu
Na závěr chci upřesnit myšlenku tohoto článku kterým vám chci představit novou možnou alternativu zpracování organického odpadu a využití hmyzu jako zdroj živočišného proteinu. Také bych chtěla poukázat na problematiku produkce hovězího masa, která má zásadní dopad na životní prostředí. Není cílem vás odradit od konzumace masa, mléka nebo vajec, ale k zamyšlení o tom jaký má živočišná a rostlinná produkce dopad na naše prostředí a seznámit vás s novými možnostmi, které mohou být zařazeny do cyklu výroby potraviny a být lépe udržitelné a šetrnější k našemu prostředí. Jako možné řešení těchto problému je třídění bio odpadu který se následně vyváží na skládky kde z něj vzniká kompost který lze dále použít a jako novou alternativu zdroje živočišného proteinu zařadit hmyzí mouku, kterou můžete nalézt ve formě nutričních nebo proteinových tyčinek třeba od firmy SENS.
Autorka článku: Andrea Šustrová
Nutriční a proteinové tyčinky firmy SENS které jsou vyrobeny ze cvrččí mouky
Reference:
- Pimentel D., Pimentel M. (2003). Sustainability of meat- based on plant based diets and the environment. The American journal of clinical nutrition, 78(3), 660S-663S
- Van Huis, A., Van Itterbeeck, J., Klunder, H., Mertens, E., Halloran, A., Muir, G., & Vantomme, P. (2013). Edible insects: future prospects for food and feed security (Vol. 171).
- Diener, S., Solano, N. M. S., Gutiérrez, F. R., Zurbrügg, C., & Tockner, K. (2011). Biological treatment of municipal organic waste using black soldier fly larvae. Waste and Biomass Valorization, 2(4), 357-363.
- Veldkamp, T., & Bosch, G. (2015). Insects: a protein-rich feed ingredient in pig and poultry diets. Animal Frontiers, 5(2), 45-50.
- Diener, S., Zurbrügg, C., & Tockner, K. (2009). Conversion of organic material by black soldier fly larvae: establishing optimal feeding rates. Waste Management & Research, 27(6), 603-610.
- Kalová M., (2011). Možnost využití Hermetia illucens při zpracování biologického odpadu. [diplomová práce]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, 64.
- SENS. (2017). Dostupné na: https://www.sensbar.com/en/blog.
