I když to tak nevypadá, správně fungující kompost není jen náhodné seskupení ledajakých organických zbytků. Tato hromada má svůj řád, který podporuje proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost. Kdo by chtěl kompostovat pouze posečenou trávu ze svého anglického trávníku, kvalitního kompostu se nedočká. Mezi základní principy kompostování patří správná skladba a složení výchozího materiálu, vlhkost, teplota, vzduch (kyslík) a promíchávání.
Správná skladba
Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tzn. veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, roličky od toaletního papíru/ proložka od vajíček atd. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, tedy maso, kosti a mléčné výrobky – tyto materiály mohou obsahovat patogenní látky. Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N), aby kompostování probíhalo tak, jak má a vznikl nám kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté hnědé materiály jako např. dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček, roličky od toaletního papíru atp. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu. Dusíkaté materiály jsou naopak ty šťavnaté, zelené, čerstvé, jako je posekaná tráva, slupky od ovoce a zeleniny atd.
Dostatek kyslíku
Kompostování je aerobní proces, to znamená, že potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2 x za rok na jaře a na podzim. Nejlepším nástrojem jsou zde vidle. Přeházený materiál se pěkně načechrá a kyslíková injekce podpoří činnost mikroorganismů v kompostu tak, aby se rychleji pustily do rozkládání organických zbytků.
Optimální vlhkost
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme “hnědé se zeleným” (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se nám naopak po rozevřená dlaně materiál rozsype, je příliš suchý. Ideální je, aby kompost po rozevření dlaně zůstal kompaktní. V případě sucha – pokropit vodou z konve.
Teplota
Při kompostování se materiál zahřívá – je to způsobeno činností mikroorganismů. Tzv. horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu až 50-70°C. Díky tomu, můžeme klidně spát, protože semínka nevítaných plevelů budou zahubena.
Tak si to shrneme. Do kompostu přidáváme jen organické zbytky rostlinného původu a snažíme se myslet na jejich pestrou skladbu. Nejen šlupky a odřezky od ovoce a zeleniny, ale nezapomínáme přidávat také suché a dřevnaté materiály. Hromadu alespoň jednou nebo dvakrát za rok proházíme. Výsledný kompost můžeme prosít přes síto a potěšit půdu na zahradě, v truhlíku nebo klidně někde v parku. Má to smysl!
Potřebujete vědět víc? Napište nám na info@kokoza.cz.
