No, klepe… Mráz už ty dveře nemilosrdně olizuje a za oknem se po ránu honí jinovatka s vločkami. A teď kam se umístí úroda v podobě jablek, hrušek či brambor? Jaké ovoce a zelenina potřebuje do tmy a kterému není vůbec dobře v lednici? Vychytejte skladování úrody tak, abyste si dobroty ze zahrady mohli užívat co nejdéle. Pomůžeme vám s tím.
Zásady správného skladování se hodí úplně každému. Je jedno, jestli máte sezónní ovoce a zeleninu z vlastní zahrádky nebo od farmáře. Vždycky je daleko chutnější a výživnější, než rajčata co k nám letí tisíce kilometrů odkudsi z jihu. Takže jestli se vám nějaká přepravka ještě válí venku nebo vaše lednice praská ve švech, máme pro vás 4 základní tipy, jak s přebytky co nejlépe naložit.
1) Do skladu patří jen pěkné kousky
Teď nemám na mysli estetiku – pokroucenou mrkev a trojitý brambor klidně uchovejte, ale dejte pozor na nahnilé nebo poškozené plody. Pamatuju si, jak náš děda s dojemnou péčí trhal jablka a něžně je ukládal do přepravky jedno po druhém, jen ty dokonale zdravé plody. Ostatní šly bez milosti do moštárny.
2) Co vzešlo ze země, má u země zůstat
Pokud vlastníte zahradu, sklep nebo špajz, kde je chladno, můžete jásat. Bez problému totiž uskladníte veškerou kořenovou zeleninu, brambory i dýně (jednoduché pravidlo zní, že zelenině vyrostlé v záhonu je dobře zase u země). A disponuje-li váš sklípek dokonce ideální teplotou 5 – 10°C, pak sem klidně odložte i jablka, hrušky nebo jiné dlouho skladovatelné ovoce a zeleninu.
V zahradě si můžete poradit vyhloubením krechtu, tedy asi 120 cm hluboké jámy, jejíž dno vyložíte vrstvou kamenů nebo dřeva. Krecht je ale třeba přikrýt izolační vrstvou, takže nepočítejte s tím, že si pro mrkev budete chodit obden. Pro skladování uvnitř je osvědčeným tipem vlhký písek (třeba v kýblu ve sklepě), kde zelenina ze záhonu vydrží ve skvělé kondici.
3) Lednice ano, ale s rozumem
Pro drobnější plody je lednice s mrazákem ideální řešení. Jahody, borůvky nebo většinu bylinek můžete po zmražení pohodlně využívat po celý rok. Salátům o něco prodloužíte život, když je natrháte na listy a uložíte v chladničce do krabičky s odvětráváním. Jestli ale máte v lednici rajčata nebo česnek, šup s nimi ven. Rajčatům svědčí daleko vyšší teploty (kolem 14°C), a tak jim lépe bude třeba na parapetu. Česnek zase nemá rád vlhkost a potřebuje dýchat, takže ho ideálně zavěste někam na suché a chladné místo.
4) Není kam? Zpracujte to!
Jestli vás také pronásleduje dětská vzpomínka na nekonečné víkendy strávené krájením, mícháním a plněním zavařovacích sklenic, pak je víc než pravděpodobné, že …zavařujete dodnes. Ona totiž ta domácí marmeláda, chutney nebo nakládačka je fakt o něčem jiném, co? Zvlášť když si můžete přidat tu vanilkový lusk, tu chilli a vyladit si svoje oblíbené pochutiny k naprosté dokonalosti.
Navíc domácí zpracování už nemusí připomínat službu v továrně, existuje spousta chytrých pomocníků a také celá řada postupů, z nichž můžete vybírat. Kromě obligátního zavařování třeba sušení a také čím dál oblíbenější fermentování neboli kvašení. Jde o perfektní způsob, jak zachovat v ovoci a zelenině všechny vitamíny a navrch přidat zdravé bakterie, které prospívají našemu mozku i střevům. Na stránce Fermentujeme najdete spoustu inspirace, jak využít všechno od okurek až po bazalku. Nebo se nechte nalákat recepty od Zachraň jídlo a vytvořte si lahůdky třeba i ze slupek a natí. Ať můžeme na jaře zase s radostí sázet.
