Hmyzí domky – Královské ubytování pro hmyz

Během posledních tří desetiletí kleslo množství létajícího hmyzu o tři čtvrtiny. Sice teď máme čistší přední skla aut, ale protože hmyz je důležitou součástí potravních řetězců, má jeho úbytek vliv na populaci mnoha dalších živočichů, včetně lidí. Hlavně proto, že mezi létající hmyz patří i opylovači, na kterých závisí mnoho užitkových rostlin, a tedy i množství a kvalita naší úrody. Mezi nejznámější opylovače patří včely. Zaprvé jsou to včely medonosné, často chované v úlech, ale také včely samotářky, kterým slouží převážná část hmyzích domů a hotelů.

Kolik toho hmyzu tedy vlastně je?

Hmyz je symbolem přírodní rozmanitosti. V České republice je známo přibližně 8000 druhů dvoukřídlých, více než 7000 druhů blanokřídlých, kolem 6000 druhů brouků a asi 3500 druhů motýlů. Tato čísla jsou výsledkem práce tisíců amatérských i profesionálních entomologů po několik staletí. Přesto existuje mnoho druhů hmyzu, které stále neznáme.

Dříve byl úbytek hmyzu přičítán především třem faktorům. Patřila sem ztráta stanovišť v důsledku intenzivního zemědělství, lesnictví a urbanizace, znečištění prostředí zejména syntetickými pesticidy a hnojivy a biologické faktory, jako jsou invazivní druhy a patogeny. V poslední době se přidává čtvrtý faktor – změna klimatu. Nesmíme ale zapomínat ani na lokální vlivy, jako jsou krajinné změny a používání pesticidů, a nepřipisovat vše na vrub klimatické změně. Globální řešení, jako jsou sázení stromů a omezení chovu dobytka, mohou pomoci například v Amazonii, ale určitě ne v Evropě, kde máme naopak nedostatek extenzivní pastvy a problémy s expanzí zapojeného lesa, čímž se sázení stromů stává často naopak kontraproduktivní.

Co je to hmyzí hotel?

Stavba hmyzích hotelů na podporu původních opylovačů je fenomén poslední doby. Hmyzí hotel je hnízdiště blanokřídlého hmyzu s podobnými nároky na ubytování. Nicméně název hmyzí hotel je trochu zavádějící. Zaprvé, hlavním nájemníkem by měly být včely samotářky a zadruhé se nejedná o krátkodobé ubytování, ale o trvalý domov po dobu jedenácti měsíců života včely.

Potraviny bez opylovačů

„PENNY se rozhodlo ukázat, jak by vypadaly naše prodejny potravin bez včel. Proto na jeden den odstranilo ze své prodejny v Praze Uhříněvsi všechny produkty, které by nebylo možné vyrobit a které by si lidé nemohli koupit, kdyby na světě nebyly včely. Na zákazníky tak čekal obchod, v němž chybělo na šedesát procent nabízených produktů.“

Zdroj: https://www.penny.cz/mediaweb/press-releases/penny-bez-vcel-bychom-prisli-o-60-potravin

Postav hmyzí sen

K tomu, aby se vám dobře bydlelo, potřebujete dostupnou infrastrukturu, fajn spolubydlící a hezký, prakticky zařízený dům. A právě tady v tom tkví kámen úrazu hmyzích hotelů. Na trhu existuje spousta krásných hmyzích domečků, bohužel však pro život hmyzu naprosto nepraktických. Je to trochu, jako kdyby vám někdo daroval krásný designový byt, ale nedalo se v něm zatopit, a uprostřed obýváku by byla dvoumetrová jáma. Jak tedy takový hmyzí sen postavit a na co si dát pozor?

1. Když už hotel, tak jedině na riviéře. Včely samotářky jsou chladnokrevné a spoléhají na sluneční teplo, které je ráno zahřeje, a proto potřebují slunné stanoviště. Podle hmyzího feng-šuej by měl být domek orientovaný na jih nebo jihovýchod, vystaven slunci, nekrytý žádnou vegetací a ideálně vystupující alespoň metr nad zem, ale pevně uchycený tak, aby odolal i zimní vichřici a nekýval se ve větru.
2. Atraktivní okolí. Bydleli byste raději na poušti, nebo v lese? Pouští je pro hmyz golfový trávník, který je k vidění na každé druhé zahradě. Hmyz nepotřebuje primárně domek, ale stanoviště. Umístěte hmyzí domek na část trávníku, který téměř nesekáte a místo jednodruhové trávy na něm rostou kvetoucí původní druhy rostlin. Tři rostliny, které byste si měli pamatovat a neměli by na vaší zahradě jako potrava pro včely chybět, jsou vrba, vachta a zvonek. Dále to jsou pak květiny čeledí hvězdnicovité, bobovité, brukvovité a hluchavkovité. Příjemným bonusem pro vás bude chladnější klima v parném létě. Věděli jste, že golfový trávník je svou schopností ochlazovat zemský povrch srovnatelný s betonem? „Golfové trávníky“ jsou bohužel dominantou i našich městských parků. Převedení části sterilního trávníku na luční pomáhá vysazování poloparazitického kokrhelu, který potlačuje trávy a nechá vykvést krásné kytky.  Opylovače podpoříte i krátkodobými opatřeními, jako je dočasné zastavení sečí v červenci.
3. Dřevo bez chemie. V Kokoze pečujeme o všechny naše dřevěné výrobky pomocí přírodního lněného oleje. Je pravda, že přírodní dřevo má nižší životnost, ale když sem tam něco opravíte nebo vyměníte, bude zdobit vaši zahradu třeba i deset let.
4. Ne letní chatu, ale celoroční ubytování. Ano, zdánlivě jednoduché pravidlo, jako je střecha nad hlavou, ale divili byste se, kolik stojí takových hmyzích hotelů bez voděodolné šikmé střechy s přesahem a bez zadní stěny. Takové domy jsou vydané napospas dešti i větru a včely se do nich nenastěhují
5. Náš zákazník, náš pán. Pokud si domek stavíte sami, dopředu si rozmyslete, pro koho budete domek nebo hotel stavět. Bude to vila pro čmeláka, nebo útulný rodinný domeček pro včelí samotářku? Až se rozhodnete, inspirujte se odbornou literaturou, a ne návody z populárních časopisů. Anebo si kupte ten od nás z Kokozy, navržený na základě rad světových entomologů. Co do hmyzího domečku určitě nepatří? Šišky, celistvá polínka, kousky kůry, ulity, větvičky, hobliny, plastové trubky. Hmyzí hotel by také určitě neměl vypadat jako rám postavený z palet vyplněný kusy dřeva, kameny a dalšími podobnými přírodninami s velkými meziprostory. Takovýto hotel se bude hodit spíše pro brouky, šneky, žáby či drobné hlodavce. Špatně postavené hotely se většinou stávají all-inclusive ubytováním pro hmyzí parazity (například parazitické vosy či mouchy) a epicentry hmyzích chorob.
6. Čím více spolubydlících, tím náročnější bydlení. Toto jednoduché pravidlo platí i ve světě hmyzu. Raději stavte více malých hotelů pro rodinu hmyzu než komplexní hotely pro celá hmyzí města. Povede to k menšímu množství konfliktů. Kromě toho každá skupinka hmyzu má trochu jiné požadavky na bydlení. Pokud máte rádi uklizený byt, tak také nechcete bydlet s milovníkem nepořádku, ale raději najdete spolubydlícího, který má k úklidu podobný vztah jako vy. Navíc čím větší hotel, tím náchylnější k parazitismu. V takovém malém, jednoduchém, ale správně postaveném hmyzím domku se v příštím roce vylíhne 400–1000 jedinců.
7. I hmyzí hotely potřebují pravidelnou údržbu. Ideálním časem na úklid hotelu je konec léta. Jako ochranu před vlhkou zimou ho můžete přenést na suché chladné místo, třeba do kůlny. Jednou za dva roky je také potřeba vyměnit interiér za nový. Podrobnější návod, jak pečovat o hmyzí hotel, najdete zde.

Kdo tedy bude nájemníkem?

Většina hmyzu nepotřebuje zimoviště, ale spíše dobré stanoviště. I když je třeba upřednostnit ochranu přirozeně se vyskytujících stanovišť, mohou opatření ve městech alespoň přispět k ochraně volně žijících včel. Největší dopad má vytváření přírodních zahrad. Samotné hmyzí domečky mají spíše didaktickou hodnotu, kdy umožňují obyvatelům měst pozorovat typické chování hmyzu. Přes zimu v nich moc hmyzu nespatříte, a ani jindy nebudou nejspíš domovem vzácným včelím exemplářům. Hmyzí domky poskytují ubytování jen pár kolonistům z řad běžných samotářských včel a vos, které žijí v dutinách, z nichž zhruba polovinu tvoří introdukovaní opylovači.

Samotářské vosy jsou překvapivě ještě častějším nájemníkem než včely. Vosy totiž používají k hnízdění široce dostupné materiály, jako jsou bláto a tráva, na rozdíl od včel používajících materiály specifické pro dané místo (např. pryskyřice stromů a listy určitých druhů rostlin).

Přestože v hobby marketu můžete najít i specializované domečky pro motýly, motýly v nich nenajdete. Většina druhů motýlů přezimuje jako vajíčka, housenky nebo kukly, jen naprosté minimum přezimuje ve stadiu motýla, proto je vytváření zimovišť pro motýly poměrně zbytečné.

Ani berušky a chrousty hmyzím domečkem úplně neuchvátíte. Berušky zimují v dutinách mezi kameny, pod listím, mechem či trávou a také pod kůrou živých i mrtvých stromů a pařezů, někdy dokonce ve škvírách v lidských obydlích. Naopak chrousti mají rádi garáže, přístřešky, sklepy a sklady.

Boj se škůdci

Lidé si často pořizují hmyzí domečky jako přirozenou obranu v boji se škůdci. Vždyť takové larvy zlatooček (Chrysoperla carnea) si s radostí pochutnají na mšicích (200–500 mšic za dva týdny!), housenkách, larvách much a nepohrdnou ani červci, sviluškami a dalšími drobnými škůdci. Na mšicích si smlsnou i larvy berušek a chroustů. Nicméně nesmíte zapomenout, že zlatoočky se vyskytují pouze a výhradně tam, kde mají něco k jídlu, kde najdou své reprodukční partnery a kde mohou klást vajíčka v blízkosti kořisti. Tyto podmínky hmyzí domek málokdy splňuje.

Jak ještě můžeme hmyz na zahradě podpořit?

Jako úkryty a přirozená zimoviště slouží hmyzu na zahradě suché kamenné zídky, živé ploty, hromady mrtvého dřeva či listí.

Mrtvé dřevo je minimálně ve střední Evropě, vzhledem k monokulturním lesům a zvyku odstraňovat suché stromy, nedostatkovým zbožím.  A přitom je s ním úzce spjato 1400 druhů brouků. Například larvy tesaříků v něm vyhlodávají díry, které po jejich vylíhnutí slouží včelám. Neznamená to, že nutně musíme tahat soušky na svou zahradu, postačí zabezpečit usychající strom a ponechat hmyzu jeho torzo.

Další možností je vytvořit broukoviště, tedy zajištěnou hromadu svezených špalků.

Jelikož většina druhů (tři čtvrtiny) samotářských včel jsou ve skutečnosti důlní včely, a ne dutinové, budují si hnízda v otevřené písčité půdě, na březích nebo v krátké trávě. Bohužel je zahradníci často přehlížejí. Současné zahradnické rady, které vás nabádají k rytí půdy, k mulčování nebo k pěstování půdopokryvných rostlin, znamenají, že v zahradách je pro důlní včely jen málo přirozených stanovišť. Nahraďte proto vrchních 50 cm půdy podél zdi domu nepraným nebo hlinitým pískem.

Pro více informací napište našemu Petrovi na petr@kokoza.cz a zeptejte se na hmyzí domky a hotely i pro vaši firmu či zahradu.

Chcete vědět víc?

• I příroda ve městě ocení hmyzí kamarády. Jak důležitý je hmyz ve městě jsme rozebrali v tomto článku.
• Udržitelné stavitelství a zástavba v souladu s principy biodiverzity. O tom, jak stavet budoucnost jsme napsali zde.
• Údržbu v zimě zaslouží jak hmyzodomy, tak vaše zahrada. Jak na to jsme napsali tady.

Zdroje:

• https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ubytek-hmyzu.spatne-zdokumentovana-katastrofa
• https://www.naturgartenfreude.de/nisthilfen-wildbienen/nisthilfen/
  • Priloha c. 9, 17, 18, 19, 20: https://www.naturgartenfreude.de/wildbienen/pdf-dateien/
  • Umístění hmyzodomku: Připevnění a instalace pomůcek pro hnízdění hmyzu – Ochrana divokých včel v přírodní zahradě (naturgartenfreude.de)
  • Ochrana před predátory: https://www.naturgartenfreude.de/nisthilfen-wildbienen/nisthilfen/vogelschutz/
  • Ukázky správných domečků: Pozitivní příklady pomůcek pro hnízdění hmyzu – Ochrana divokých včel v přírodní zahradě (naturgartenfreude.de
• YouTube kanál s podrobnými návody: Werner David – YouTube
• Návod na jednoduchý domek pro včely samotářky: https://xerces.org/sites/default/files/2018-05/13-054_02_XercesSoc_Tunnel-Nests-for-Native-Bees_web.pdf
• http://hymettus.org.uk/downloads/Info_sheets_2010/13_Bee%20Hotels_1col_infosheet.pdf
• https://dennikn.sk/blog/2852497/ako-spravne-stavat-hmyzie-hotely/?fbclid=IwAR27ncNhAxiCzzwMFHiO0C1sY4puZbt3vcDBP8TVe0W5dajYLwWla5JF9_E
• Čížek L., Beneš J., Konvička M. (2019) Úbytek hmyzu. Špatně zdokumentovaná katastrofa? Živa, 5: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ubytek-hmyzu-spatne-zdokumentovana-katastrofa.pdf
• Weisenburger J-L (2017) Insect Hotels: A Refuge or a Fad?: https://entomologistlounge.wordpress.com/2017/09/18/insect-hotels-a-refuge-or-a-fad/
• Hallmann CA et al. (2017) More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas. PloS one, 2017, 12.10: e0185809: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809
• Hallmann CA. et al. (2019) Declining abundance of beetles, moths and caddisflies in the Netherlands. Insect Conservation and Diversity. doi: 10.1111/icad.12377: https://resjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/icad.12377
• Carlton, M. (2015, November 13). How to Make and Manage a Bee Hotel: Instructions that Really Work. Retrieved September 07, 2017, from http://www.foxleas.com/make-a-bee-hotel.asp
• Bee Hotels’ as Tools for Native Pollinator Conservation: A Premature Verdict?
• J. Scott MacIvor , Laurence Packer, Published: March 18, 2015
• https://doi.org/10.1371/journal.pone.0122126: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0122126
• https://www.foxleas.com/insects-and-flowers.asp
• https://www.wildbienen.de/wbschutz.htm