Znáte to. Vše okolo kvete. Vy jste v jarní euforii překopali celou zahradu nebo alespoň balkon, zasadili nové neznámé druhy zeleniny, konečně využili všechny své zásoby kompostu, vermikompostu a substrátu ze své soil factory. A teď už se jen každý den chodíte dívat, zda se rostlinkám daří a kdy už budete moci sklízet první plody vaší práce.
Co tedy jíst, než vám vyroste první zelenina nebo přijde zeleninový podíl z vaší KPZ? Já každé jaro trávím procházky se psem sbíráním rostlin, o kterých si většina lidí myslí, že je to jen plevel, a tak je bez povšimnutí přechází. Tady je výběr těch nejběžnějších, které rostou téměř všude kolem nás a můžete si na nich pochutnat.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Vzhledem k jejím žahavým chlupům (trichomy) si ji pamatuje téměř každý. Vyskytuje se hojně po celé České republice a je těžko zaměnitelná. Má ráda stín, vlhko a dusíkaté půdy. Kromě lidí a hospodářských zvířat si na ní pochutnávají také housenky baboček.
- Na zahradě: Připravit si můžete kopřivovou jíchu nebo ji využít jako mulč na záhony.
- Sušená k pití: Sušené listy obsahují mnoho vitamínů a minerálů, a proto se z nich připravuje léčivý čaj.
- Čerstvá k jídlu: Po spaření mladých výhonků z ní můžete připravit například kopřivový špenát, karbanátky nebo mou oblíbenou velikonoční nádivku či karlovarský knedlík. Semena nemají žahavé chlupy, a tak si je můžete dát jako malou svačinku přímo na zahradě.
- Záměna: Nejpodobnější je hluchavce, ta však na rozdíl od kopřivy nemá žahavé chlupy a má větší a barevnější květy.
Hluchavka (Lamium)
Hluchavka má podobné využití jako kopřiva, ale navíc má ještě květy, jejichž sladkou šťávu jsme jako děti pravidelně vycucávaly při procházkách v lese. Nyní květy využíváme do salátů a na ozdobu jednohubek.
Mladé výhonky smrku (Picea)
Chcete se udržet na začátku jara zdraví? Uždibujte mladé výhonky smrku, plné vitamínu C. Trhejte ale vždy jen pár kousků z jednoho stromu, ať ho moc nepoškodíte.
- Čerstvé k jídlu i pití: Z výhonků můžete vyrobit sirup, marmeládu nebo čaj, ale také třeba smrkový olej, který jednoduše připravíte macerováním výhonků v olivovém oleji. Olej nebo naložené výhonky v octu ve stylu kaparů se skvěle hodí k masu.
Svízel přítula (Galium aparine)
Název přítula vznikl díky jeho schopnosti přichytit se svými chlupy na oblečení. Pokud ho máte na zahradě, je známkou dusíkaté jílovité půdy.
- Sušený k pití: Čaj ze svízele pomáhá na křeče a má močopudné účinky. Připravit si můžete ale i odvar nebo mast.
- Čerstvý k jídlu: Spolu s banánem a citronem je z něj skvělé smoothie. Použít se dá také do salátů a omelet.
Smetanka lékařská = pampeliška (Taraxacum officinale)
Jak již skutečný název napovídá, pampeliška se tradičně využívá převážně v medicíně, a je proto součástí mnoha doplňků stravy a čajových směsí.
- Na zahradě: Pro obsah minerálů (vápník, měď či železo) a vitamínů (A, E a K) se hodí přidat do kopřivové jíchy.
- Sušená k pití: Sušit můžete listy, které využijete zejména při zánětech močových cest nebo ledvinových kamenech, ale i kořen. Sušený kořen pampelišky slouží jako náhražka bezkofeinové kávy, a dokonce se z něj vyrábí mouka.
- Čerstvá k jídlu: Mladé listy jsou jemnější a spolu s květy se skvěle hodí do salátů. Z listů také můžete vyrobit pesto, smoothie nebo je přidat do omelet. Poupata zkuste naložit jako kapary a z květů můžete vyrobit pampeliškový čaj, med nebo sirup.
Jetel (Trifolium)
Milují ho motýli, včely, čmeláci i králíci. Sem tam nechá vyrůst čtyřčetný list, který pak jeho nálezci nosí štěstí. Skvěle se hodí i do naší kuchyně, akorát ne pro těhotné ženy a v kombinaci s prášky na ředění krve.
- Na zahradě: Využívá se na zelené hnojení. Jetel na zahradě zvyšuje úrodnost půdy. Stejně jako ostatní bobovité rostliny díky symbiotickým bakteriím žijícím na kořenech umí fixovat vzdušný dusík. Tato schopnost ještě více podporuje jeho odolnost, přečká tak ve zdraví i období sucha, a proto je skvělou náhradou trávníku.
- Čerstvý k jídlu: Květy krásně ozdobí a dochutí saláty. Chutnají skvěle také vařené například v rizotu. Nebo z nich můžete vyrobit sirup.
- Záměna: Lístky jetele si lidé občas pletou se šťovíkem, který má ale výrazně kyselejší chuť.
Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
Líbí se jí na slunných výživných stanovištích a dokáže se šířit rychlostí větru. Je všude, jíst by se ale měla střídmě. Při nadměrné konzumaci, a také při těhotenství, se totiž stává jedovatou.
- Sušená k pití: Hodí se zejména na podporu krevního oběhu (na vysoký i nízký tlak) a při silné menstruaci.
- Čerstvá k jídlu: Listy se chutí podobají něčemu mezi řeřichou a kedlubnou. Skvěle se tedy hodí do pomazánek, salátů a na špenát. Brzy z jara se dají využít i kořeny, které chutí vzdáleně připomínají zázvor.
- Záměna: Je možné ji zaměnit s jedlým penízkem rolním. Rozeznáte je tak, že penízek nemá přízemní růžici listů a má jiné šešulky.
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
Podle česnáčku poznáte výživnou půdu. Pro svou chuť si vysloužil anglický název garlic mustard (česneková hořčice).
- Čerstvý k jídlu: Stejně jako medvědímu česneku mu škodí tepelná úprava (vaření i sušení), po které vymizí česnekové aroma. Využijte ho spíše ve studené kuchyni do pomazánek a salátů nebo čerstvý k ochucení omelet, brambor a polévek. Aroma naopak můžete posílit jeho naložením do octa. Nejlépe chutnají mladé listy, ale využít se dá i kořen coby křen a semena k výrobě hořčice nebo místo kmínu na brambory.
- Záměna: Když promnete listy česnáčku mezi prsty, ucítíte nezaměnitelnou vůni česneku. Je pravdou, že mladé listy se podobají popenci, jedlému příbuznému tymiánu. Ten však po promnutí voní spíše po mátě.
Rozrazil = bouřka (Veronica)
V České republice roste 31 druhů rozrazilu. Mezi ty nejběžnější patří rezekvítek, perský, břečťanolistý a potoční. Bouřka se rozrazilu říká kvůli pověře, že když se utrhne za slunného teplého letního dne, do večera přijde bouřka.
- Sušený k pití: Čaj se sušeného rozrazilu je známý pro své uklidňující účinky.
- Čerstvý k jídlu: Květy se hodí do salátů. Lze využít i hořké lístky, ideálně v kombinaci s medovou zálivkou.
- Záměna: Drobné kvítky podobné barvy má také pomněnka. Ta má ale pět okvětních (korunních) lístků, na rozdíl od rozrazilu, který má jen čtyři.
Doufáme, že jsme vás dostatečně motivovali vydat se do luk a polí objevovat krásu probouzející se jarní přírody. A vychutnat si plnými doušky všechny dobroty, které nabízí.
