Existuje několik metod, jak oddělit žížaly od hotového vermikompostu. Naše Kristýna z kompostovací poradny pro zvídavé vermikompostáře vyzkoušela a sepsala hned tři – (1) Kupičky, (2) Vrstvy a (3) Popelka. Posviťte si na žížaly a vyberte si metodu, která vám bude fungovat nejlépe.
Jak se chovají žížaly?
Většina metod na oddělení žížal od hotového kompostu využívá přirozenou reakci žížal na světlo. Žížala vnímá světlo světločivnými buňkami, které jsou nerovnoměrně rozmístěny v pokožce: v přední části těla je světločivných buněk více, protože se častěji dostane na denní světlo. Z toho důvodu je při osvětlení přední části těla reakce na změnu světelných podmínek rychlejší než při osvětlení zadní části těla. Žížala se vždy pohybuje směrem od zdroje světla, tento pohyb se nazývá negativní fototaxe (fotofobie).
3 metody, jak oddělit žížaly od hotového kompostu:
Metoda č. 1 – Kupičky
Metoda kupiček je relaxační aktivita asi na hodinu. Postup je hezky vidět v tomto videu. Od šesté minuty lektorka Marjorie Peronto odděluje žížaly tak, že si vytváří malé kupičky. Žížaly pro svou světloplachost utíkají dolů a vy z povrchu shrabáváte kompost.
Metoda č. 2 – Vrstvy
Další metoda také využívá žížalí světloplachosti. Vermikompostér postavíte někam na světlo, třeba k oknu, a necháte otevřené víko, případně můžete umístit nad otevřeným vermikompostérem rozsvícenou lampu. V tomto případě je spodní patro nově založené s čerstvým bioodpadem a horní patro plné s žížalami a hotovým vermikompostem. Postupně pak můžete z povrchu shrabávat nevyšší vrstvy, ve kterých žížaly už nebudou. Kvůli své světloplachosti budou totiž postupně utíkat dolů. Jen je potřeba s každým shrabáním chvíli počkat, aby žížaly stačily popolézt zas o něco níže. Nakonec už zbyde jen tenká vrstvička kompostu a všechny žížaly budou ve spodním patře.
Metoda č. 3 – Popelka
Poslední možnost je opravdu meditační. Obsah vermikompostéru vysypete na karton či noviny a žížaly manuálně vyberete jako Popelka hrášek. Znám nadšence, kteří si tuto metodu užívají.
Jak sklízíme vermikompost v Kokoze?
V Kokoze testujeme hned několik vermikompostérů. Když máme první patro plné (po cca 2–3 měsících), necháme ho přibližně 2–3 týdny bez povšimnutí a už do něj nepřidáváme čerstvý bioodpad. Čekáme, až žížaly zbývající bioodpad zpracují. Současně již navrch nasadíme druhé patro, kde si znovu vytvoříme podestýlku a vložíme hrst žížal ze spodního patra, aby se začala část kolonie zabydlovat i zde. Po pár týdnech můžeme oddělit žížaly metodou pomocí světla – patra prohodíme a využijeme otevřené víko a světlo.
Vznik článku byl podpořen v rámci projektu spolufinancovaném Magistrátem Hlavního města Praha
