Jak se správně starat o kalifornské žížaly - Kokoza

Jak se správně starat o kalifornské žížaly

Máte doma kalifornské žížaly nebo o nich teprve přemýšlíte a bojíte se, abyste jim neublížili? Připravili jsme krátký manuál, jak se stát odborníkem na vermikompostování za pár minut. Přečtěte si, kde kalifornské žížaly seženete, jak je zabydlíte a co je třeba si pohlídat.  

Kde najdete kalifornské žížaly?

Kalifornské žížaly jsou perfektním domácím mazlíčkem – jsou tiché, nic nezničí, přežijou vaši třítýdenní dovolenou a jsou vhodné i pro alergiky. A především sní vaše rostlinné zbytky. Nemusíte se hrabat v hlíně na zahradě ani je krást rybářům, najdete je například na mapě komunitních zahrad a kompostérů Mapko. Stačí napsat někomu v sousedství, jestli by se o ně nepodělil třeba výměnou za sklenici domácí marmelády.
A pokud se vám nechce obcházet sousedy, můžete si je jednoduše objednat na našem e-shopu.

Jak zabydlet žížaly, aby se cítily jako doma?

Založit vermikompostér není žádná věda. Má to ale svá pravidla.

  1. Podestýlka: Nejprve na dno vermikompostéru umístěte podestýlku. Ta slouží žížalám nejen jako nábytek v pokoji, ale také jako potrava. Navíc vyvažuje vlhkost a hygienizuje. Na podestýlku použijte suchý materiál, například ruličky od toaletního papíru, plata od vajec, hobliny či piliny, skartovaný papír, papírové ručníky a ubrousky, karton nebo noviny. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv kombinaci těchto materiálů, nezapomeňte je natrhat či nastříhat na menší kousky a pokrýt s nimi celé dno do výšky 5 – 10 cm.
  2. Navlhčit: Podestýlku navlhčete vodou z rozprašovače.
  3. Žížaly: Přidejte žížaly.
  4. Druhá vrstva podestýlky: Na závěr celou plochu opět posypte suchým podestýlkovým materiálem. Tentokrát stačí opravdu jen tenká vrstva. Tuto vrstvu již nechte suchou, bude sloužit jako regulátor správné vlhkosti.
  5. První krmení: Rozhrňte v rohu podestýlku a do vytvořené díry vložte na kousky nakrájený bioodpad. Prvních pár týdnů přidávejte spíš jen zeleninové zbytky, ovoce vynechte. Pro začátek stačí hrst bioodpadu. Nezapomeňte, že nějakou dobu trvá, než se žížaly rozmnoží. Nakonec vše opět přikryjte podestýlkou, případně již hotovým (vermi)kompostem, který pomůže rychlejšímu namnožení mikroorganismů.
  6. Aklimatizace: A nyní to nejtěžší – dejte žížalám pár dní čas se v novém domově rozkoukat, a pokud to není opravdu nutné, nechte víko vermikompostéru zavřené.
  7. Druhé krmení: Po pár dnech místo zkontrolujte. Jestli je většina bioodpadu pryč, přidejte další. Pokud bioodpad začal hnít, trochu uberte. Nezapomeňte krmení vždy znovu zasypat suchým materiálem.
  8. Další vrstva podestýlky: Pokud se rozložila větší část podestýlky, přisypte.

10 tipů jak se stát ostříleným vermikompostářem

od Lukáše Křováka

  1. Nerozhrabovat: Snažte se vnitřek vermikompostéru co nejméně rozhrabovat. Žížaly mají ve svém prostředí vytvořený vlastní systém. Vám doma přece také nikdo nepřemisťuje nečekaně nábytek. Navíc žížaly jsou světloplaché a potřebují tmu.
  2. Nepřekrmovat: Žížaly snědí polovinu své váhy, proto je krmte po troškách. Přebývající bioodpad by se totiž začal zahřívat a vytvořil z vermikompostéru nechtěnou žížalí saunu. Krmení by mělo být vždy na jedné hromádce, zároveň ale ne příliš kompaktní, aby se nezačalo rozkládat anaerobně. Teprve když žížaly vše snědí, přidejte další.
  3. Krájet na kousky: Minimálně ze začátku bioodpad rozkrájejte na drobné kusy. Urychlíte tak kompostovací proces a žížalám usnadníte práci.
  4. Vyhýbat se aromatickému: Prvních pár týdnů vynechte slupky od cibule, česneku, citronu, zázvoru nebo podobně ostrých potravin. Zkuste je v malém množství, až budete mít více „neutrálního“ materiálu a spoustu zabydlených žížal.
  5. Rovnováha: Žížaly jsou světloplaché, proto zůstávají uvnitř. Pokud však mají tendenci z nádoby utíkat, je to signál, že se ve vašem žížalím ekosystému něco vymklo rovnováze. Mohla by to být vlhkost, teplota, vzduch a nebo jim jen něco opravdu nechutná.
  6. Vlhkost: Pokud je vlhko, přidejte suchý materiál a mírně ho promíchejte s hmotou. Omezte také vlhké zbytky (zejména od ovoce). Pokud je naopak příliš sucho, stačí vše postříkat vodou z rozprašovače.
  7. Teplota: Žížaly si libují v teplotě od 10 do 25 °C.
    Pokud je velké teplo nebo máte balkon orientovaný směrem, kde se do něj hodně opírá slunce, pravidelně žížalám větrejte nadzvednutím víka, vlhčete je a vymyslete jim odstínění. Teplota také stoupne, když jim dáte příliš mnoho bioodpadu na jednu hromadu a ten se po čase začne díky rozkladným procesům zahřívat.
    Pokud máte žížaly na balkoně, nezapomeňte je přes zimu přenést dovnitř nebo je zateplete (např. nějakým bedněním, obalením do juty nebo dek apod.), aby jim nebyla zima.
  8. Kyslík: Jestliže jste si vermikompostér sami vyrobili, je trochu umění odhadnout správný počet větracích děr. Může se stát, že vám z něho budou žížaly vylézat, pokud bude děr málo. Dýchají totiž celým povrchem těla a kyslík je pro ně životně důležitý stejně jako pro člověka.
  9. Pozor na nové potraviny: Pokud ve vermikompostéru přistane něco nového, co žížalám nechutná, zkuste potravinu co nejdříve identifikovat a odstranit. Bývají to například slupky od vodního melounu nebo zbytky, které mají tendenci osliznout v divný neproniknutelný film. Jestliže se rozhodnete slupku od vodního melounu i tak přidat, nakrájejte ji na hodně malé kousky. A nezapomeňte, že do vermíku nikdy nepatří živočišné a mléčné produkty nebo olej.
  10. Čištění: Je důležité pravidelně vymývat nádobu na žížalí čaj, očistit zespoda víko a proplachovat kohoutek. Usazené zbytky by lákaly octomilky.

Tip na závěr: Pokud začnete experimentovat s krmením, udělejte to až po několika měsících od zabydlení a po vytvoření vlastního vermikompostu. Změnu jídelníčku doporučujeme dělat spíše na jaře či během léta a nové potraviny přidávejte jen po malých dávkách. Vlasy, nehty nebo rozdrcené skořápky od vajíček také žížaly rozloží, ale trvá jim to o něco déle. A až se žížaly zabydlí, zaposlouchejte se, mají tendenci u jídla mlaskat.

Další užitečný článek

FAQ o vermikompostování: https://kokoza.cz/kompostovani/vermikompostovaci-faq-aneb-odpovedi-na-nejcasteji-kladene-otazky-ke-kompostovani/

Tento článek vznikl v rámci projektu O kompostu je slyšet, který je spolufinancován Ministerstvem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Zaujal Vás tento projekt? Sdílejte ho s ostatními!

Související články

Zpět na stránku článků