Veškeré aktivity, které v Kokoze pěstujeme, mají svůj smysl. Kokoza se svou činností zaměřuje na řešení společenských problémů. Jedním z nich je značné množství organické hmoty, která končí na skládkách odpadu či ve spalovnách a při pěstování nám chybí. Díky kompostování můžeme bioodpad skvěle zužitkovat.
Organické zbytky vs. bioodpad
Organickým zbytkům jsme se naučili říkat bioodpad. Není to však úplně šťastné pojmenování. Ze slova bioodpad máme pocit, že když se nám opravdu ocitne v rukách, je to něco co je třeba vyhodit a už se o to nestarat. Ale je to přesně naopak. Bioodpad není odpad! Je to surovina, kterou můžeme dále využívat a kterou bychom s ohledem na životní prostření využívat měli. Organická hmota je totiž součástí uzavřeného „cyklu jídla“ a v současné době je tento cyklus narušený, částečně nefunkční a jedním z důvodů je právě to, že organická hmota není vracena do půdy, ale končí na skládkách odpadu či ve spalovnách.
Udrž jídlo v cyklu
Jak vypadá onen cyklus jídla, o kterém je řeč? Je to uzavřený řetězec, jehož součástí je vlastní pěstování jako zdroj surovin (a zábavy), zpracování a konzumace potravin z lokálních zdrojů a samozřejmě nesmí chybět zpracování organických zbytků, které nám chtě nechtě po každé přípravě jídla zbydou, jeden ze způsobů, jak je využít je kompostování a jeho výsledek – výživný kompost využijeme opět pro pěstování vlastních potravin. Nebojte se, není potřeba začít pěstovat na hektarovém poli, i pěstování vlastních bylinek na balkoně se počítá. Navíc věříme, že s jídlem roste chuť a tak to s balkonem rozhodně nemusí skončit, možností se ve městě nabízí hned několik, ale o tom si řekneme zase někdy jindy.
Tipnete si, jaké je množství organické hmoty v komunálním odpadu?
Máte tip? Chystáme se vám to prozradit za 3… 2… 1… Dle statistik je to 40 až 60 %. V praxi se ukazuje, že více jak polovinu obsahu našich popelnic tvoří organická hmota (bioodpad), ta je spolu s dalším odpadem ukládána na skládky, kde je příčinou řady špatností nebo rovněž bez užitku končí ve spalovnách. Což je velká škoda! Připravujeme se tak o surovinu, kterou lze kompostováním snadno využít a přeměnit ji ve skvělé organické hnojivo = kompost.
Jaké nabízíme řešení?
Na podporu aktivit propagujících kompostování ve městě jsme získali podporu z programu Fondu pro nestátní neziskové organizace (FNNO). Náš projekt s parádním názvem „Bioodpad je poklad“ byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Aktivity projektu jsou zaměřené na obyvatele našeho krásného hlavního města. Jejich cílem je inspirovat a motivovat k třídění organických zbytků a jejich kompostování v Praze.
Projekt jsme do půdy zasadili v dubnu. V květnu nám rozkvetl screeningový dotazník, který nám pomáhá v další realizaci projektu, tak aby to, co v rámci projektu vypěstujeme, sedlo jak hrnec na…však víte na co:) a neskončilo rovnou na kompostu. Neleňte a vyplňte ho i vy.
Kromě dotazníků probíhají v současné chvíli také fokusní skupiny, kam jsme pozvali celkem 30 z vás diskutovat o vaší motivaci ke sběru a zpracování organické hmoty z domácností a podniků, prostor bude také na sdílení bariér, které mnohým z vás brání v tom posledním aktivním kroku stát se městským kompostářem nebo kompostářkou.
A na co dalšího se můžete těšit? Na základě dotazníků a foskusních skupin pro vás vytvoříme infografiku, která vás rychle a srozumitelně navede k nejlepšímu řešení nakládání s organickými zbytky ve městě. Dále se chystáme na manuál, který vám jasně a jednoduše ukáže, jak na realizaci pro vás nejlepšího způsobu nakládání s organickými zbytky. Inspirací pro všechny budou příklady dobré praxe, tedy ukázky toho, jak parádně v praxi fungují řešení nakládání s organickými zbytky.
V rámci projektu rovněž rozjíždíme kampaň „Chceme vaše šlupky“, s kterou si užijeme hodně kompostovácí zábavy. Bude to hlína. Pěstujte a kompostujte s námi!
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.