Kompostování funguje díky spolupráci mnoha různých organismů, které společně rozkládají organický odpad a mění ho na kompost.
V hlavní roli mikroorganismy
V procesu kompostování se uplatňuje celá řada organismů. Najdeme tu bezpočet bezobratlých, asi nejvíce spojené s kompostováním máme žížaly. Velmi důležitou skupinou jsou ale
i predátoři, kteří se živí odumřelými organismy a pomáhají udržovat rovnováhu v celém ekosystému. Patří sem například prvoci, nebo některé hlístice. Kompostér, tak jako každý jiný ekosystém, je plný vzájemně propletených vztahů mezi nejrůznějšími formami života. Dnes se podíváme trochu blíže na ty, které celý proces zahajují, a díky jejichž činnosti můžeme vůbec kompostovat. Jsou to mikroorganismy. Pouhým okem neviditelné, přesto mají klíčový význam.
V počátcích kompostovacího procesu mají hlavní slovo bakterie, které rozkládají organické sloučeniny na jednodušší molekuly. Podílejí se zejména na rozkladu bílkovin, sacharidů a tuků. Houby mezitím mohou rozkládat složité organické materiály, jako je celulóza a lignin. Kvůli tomu mají zásadní význam pro rozklad dřevin a dalších obtížně rozložitelných organických látek.
Průběh kompostování
První mezofilní fáze
V úvodní fázi kompostování dochází v důsledku aktivity mikroorganismů k postupnému zahřívání materiálu. Mikroorganismy se začínají živit snadno rozložitelnými látkami, jako jsou sacharidy a bílkoviny, které přitahují především bakterie. Rozklad živin na počátku probíhá velmi rychle a s ním začíná růst i teplota. Mnoho organismů, které by mohly organickou hmotu rozkládat, však v této fázi v není aktivních, protože by nepřežily vysoké teploty kompostu (s výjimkou jeho okrajů).
Termofilní fáze
Jak narůstá teplota díky metabolickým dějům zapojených mikroorganismů, dochází k termofilní (horké) fázi. Termofilní fáze je charakteristická teplotami nad 40 °C. Během kompostování může teplota vzrůst až na 70 °C. Je to důležitá fáze, neboť během ní dochází k usmrcení většiny patogenních bakterií, inaktivaci semen plevelů a rostlinných choroboplodných zárodků. Kromě nárůstu teploty roste i pH.
Druhá mezofilní fáze
Jakmile mikroorganismy termofilní fáze spotřebují většinu dostupných živin, jejich aktivita postupně slábne, což vede také k poklesu teploty. Nastává druhá mezofilní fáze, nebo-li fáze přeměny. Hromada postupně chladne, zůstaly v ní hlavně složité organické sloučeniny, jako je hemicelulóza, lignin, pektiny – většinou se jedná o dřevité materiály. Tady štafetu přebírají houby, zejména plísně. Probíhá velká soutěž organismů o již limitované zdroje živin. Například bakterie rodu Actinomycetes v této fázi produkují látky, které potlačují růst plísní. Některé z těchto mikroorganismů dokážou také rozkládat škodlivé látky znečišťující životní prostředí, a proto jsou předmětem vědeckého zkoumání.
Zrání kompostu
Kompost je zapotřebí nechat dozrát, a to minimálně 6–8 týdnů! Nicméně, mikroorganismům může trvat i několik měsíců, než dále rozloží tužší materiály, díky čemuž se kompost stabilizuje a eliminují se patogeny. Stabilizovaný a zralý kompost má neutrální pH (udává se mezi 6–8), nízkou hladinu fytotoxických látek a stabilizované humusové látky. Poznáte jej tak, že má tmavě hnědou barvu, zemitou vůni a drobtovitou strukturu.
Jak můžeme mikroorganismy podpořit
Mikroorganismy potřebují ke své správné činnosti optimální podmínky. Zajistíme je správným poměrem živin v kompostéru. To znamená přidávání nejen zelené složky (posekaná tráva, rostlinný bioodpad z kuchyně), ale i hnědé složky, jako je například suché listí, natrhaný papír, karton, ruličky od toaletního papíru či dřevní štěpka. Poměr hnědé a zelené složky by měl být v zahradním kompostéru přibližně 3:1. Mikroorganismy můžeme podpořit v rychlejším rozkladu slupek tím, že bioodpad zmenšíme – nasekáme, natrháme či jinak upravíme. Tím zvětšíme plochu a více mikroorganismů se může pustit do jídla. Dále hlídáme ideální vlhkost v kompostu pomocí tzv. pěstní zkoušky. Materiál by měl být tak akorát vlhký, aby po sevření v dlani zůstal kompaktní a zároveň z něj nevytékala voda.
Mikroorganismy v rozkladném procesu podpoříme i dostatkem kyslíku. To znamená provzdušňování kompostu přehazováním nebo alespoň pomocí provzdušňovací hůlky či spirály. Posloužit může například
i násada od koštěte. Prostupu vzduchu dovnitř hromady napomáhá i výše zmíněný hnědý materiál. Dodává kompostu strukturu a vzduch se dostane i do vnitřních částí hromady.
V otočném kompostéru se o provzdušnění a promíchání materiálů postará pravidelné otáčení bubnem. I tady ovšem nezapomeňte na vhodný poměr hnědé a zelené složky (1:1).
Projekt je finančně podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.
