Při cestování po Spojených státech jsem se několikrát zastavil i v kanadském Torontu, které je v rozvoji městského zemědělství jedním ze severoamerických lídrů. Nejenže mají již mnoho let samostatnou městskou radu pro potravinovou politiku a desítky malých i velkých komunitních organizací využívající zemědělství a zahrádkaření ve svých programech, ale jsou zde také průkopníci komerčního využití akvaponického chovu ryb a pěstování rostlin. O první komerční vertikální akvaponické farmě v Kanadě bude i následující příspěvek.
Při návštěvě Toronta jsem se potkal s Joe Nasrem, spoluautorem knihy a projektu Carrot City. Joe je jedním z předních světových urbanistů zaměřených na městské zemědělství a v rámci organizace Toronto Urban Growers mě pozval na exkurzi do začínající akvaponické farmy na předměstí Toronta. Aqua Greens je for-profit organizace a projekt akvaponického pěstování zeleniny a chovu ryb jako “hyperlokálního” podnikání. Hyperlokální v tomto konkrétním případě znamená, že produkt, tedy zelenina nebo ryby, neurazí na své cestě od výrobce ke spotřebiteli více jak dvacet kilometrů. Craig a Pablo, zakladatelé firmy, se tímto projektem snaží dokázat, že je možné efektivně a ekonomicky udržitelně produkovat potraviny, které mají minimální negativní externality v podobně dálkové dopravy, spotřeby vody a uhlíkové stopy. Akvaponie se jako technologie produkce potravin pro tento cíl výborně hodí, a tak v roce 2013 založili Aqua Greens.
Po příjezdu na farmu člověk nemá vůbec tušení, že by se někde tady mohla pěstovat zelenina. Akvaponie je umístěna v jedné z budov nesčetného množství industriálních parků na předměstí stále se rozrůstajícího Toronta. Až po průchodu kancelářskou lobby okolo menší zasedací místnosti se dostáváme do velké haly, ideální tak pro skladové účely nebo výrobu. Místo palet se zbožím nebo obráběcími stroji ale narážíme na dvě obrovské bílé nádrže následované silně osvětlenou několikapatrovou bílou konstrukcí. Tak asi takhle nějak vypadá ta budoucnost pěstování ve městě, napádá mě a už mě to táhne k sytě zelenému obsahu velkého bílého regálu.
Od prosince 2014 zde na celkové pěstební ploše 280 metrů čtverečních produkují listovou zeleninu a bylinky. Konkrétněněkolik druhů salátů, kapustu, rukolu, bazalku nebo pažitku. Růstová část je složena ze čtyř pater s plovoucími rafty. Ty nesou jednotlivé rostliny, které koření přímo do vody a odebírají si z ní potřebné živiny. Craig nadzvedává jeden polystyrenový raft a ukazuje nám bohatý kořenový systém zeleniny, která zde roste doslova jako z vody. Každý týden sklidí z jednoho patra 1400 kusů rostlin, které zde vyrostou od sazenic do prodejní velikosti za pouhé čtyři týdny.
Na druhé straně haly je totožně velký pěstební systém, který bude za nedlouho také spuštěn. Craig se mi chlubí tím, že za plného provozu tak budou na pouhých 280 metrech čtverečních produkovat 12 000 kusů rostlin měsíčně a 2 500 ryb ročně. Protože je akvaponický systém umístěný v uzavřeném kontrolovatelném prostředí, budou toto množství konstantně produkovat po celý rok nehledě na sezónu nebo počasí.
Zásadní podmínkou pro pěstování uvnitř budov je kvalitní umělé osvětlení. Aqua Greens se podařilo dostat sodíkové výbojky od firmy Philips jako sponzorský dar. Na každé straně jich mají 48 kusů. Dohromady tedy bude celý systém při plném provozu osvětlen 96 sodíkovými výbojkami se světelným spektrem pro růst listové zeleniny o celkové hodnotě okolo 50 0000 kanadských dolarů. Původně rostlinám svítili osmnáct hodin denně, nicméně jejich měsíční účet za elektřinu se vyšplhal přes 800 kanadských dolarů, i přesto, že rostlinám svítili přes noc v levném tarifu. Světelnou periodu tedy snížili na dvanáct hodin, aby se dostali do příznivějších ekonomických čísel. Osvětlení zde rozhodně nepodcenili a na první pohled je vidět, že se pod výbojkami rostlinám výborně daří. Pro stimulaci růstu a dosahování lepších chuťových a růstových výsledků přidávají k rostlinám i oxid uhličitý, který rostliny využívají ke svému růstu. Plyn se k rostlinám dávkuje z tlakové bomby pomocí rozvodů nad růstovými poli a protože je těžší než vzduch, dostává se gravitací až k samotným listům, které ho následně vdechují a rostlina si z něho buduje svá pletiva.
Ještě je třeba zmínit rybí část akvaponického systému, která je zdrojem živin pro pěstované rostliny. V obou nádržích o objemu několik tisíc litrů je dohromady okolo 2 500 kusů Tilápie modré (Tilapia aurea). Tu krmí pouze ekologickým krmivem, a tak ryby a rostliny mohou dostat značku ekologického zemědělství. (V Kanadě je možné dostat na produkty z akvaponie dva typy ekologické certifikace a Aqua Greens je momentálně v procesu získání jedné z nich.) Rybí hovínka se na své cestě od ryb k rostlinám nejdříve zachytí v sedimentační nádrži, kde dochází k jejich postupnému rozkladu. Zbytek jemného kalu se zachytí v následném biofiltru. Tady dochází k takzvané nitrifikaci a z odpadu se stává hnojivo pro rostliny. Takto pročištěná voda s živinami se výkonnou pumpou čerpá do nejhornějšího pěstebního patra a postupně protéká okolo kořenů všech rostlin dolů a druhou pumpou se čistá vrací zpět k rybám.
Craig i Pablo více jak dvě hodiny vášnivě vysvětlují, jak jejich systém funguje. Popisují jednotlivé jeho části a odpovídají na nekonečné množství dotazů zvědavých účastníků exkurze. Oba dva mají pro projekt neuvěřitelný zápal a zdá se, že to je právě to, co jim pomohlo celý projekt dotáhnout až do realizace a následného provozu. Jak se jim bude dařit ve výhledu několika dalších let, ale nikdo neví. Akvaponický business je vše, jen ne zlatý důl. Zatím.
Aqua Greens je komerční podnik, a tak jsou všechny jejich výpěstky určené k prodeji. Konkurovat akvaponickou zeleninou a bylinkami konvenčním farmářům je stále ještě poměrně náročné podnikání, proto musí Craig a Pablo prodávat tak, aby nebyly ve ztrátě, a to především během sezóny, kdy je na pultech množství levné zeleniny. Naopak v zimním období jsou v podstatě jediní, kteří na místních farmářských trzích prodávají čerstvou listovou zeleninu. Z toho důvodu během zelinářské sezóny dodávají hlavně do partnerských restaurací, které kladou důraz na lokální ingredience a jsou ochotni si za ně připlatit. Aqua Greens tak využívá především rostoucí poptávky po lokálních potravinách, které mají i větší přidanou hodnotu.
Autor: Jan Richtr, stipendista Fulbrightova programu (richtr.jan@gmail.com)
Článek byl také publikován na www.fishpoop.info
