Kokoza a Univerzita J. E. Purkyně: Jak komunitní zahrady pomáhají v krizi?

Setkání fokusní skupiny TAČRu u komunitní zahrady

Komunitní zahrady podporujeme od samého vzniku Kokozy v roce 2012. Proto máme radost, že se od května 2021 spolu s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) podílíme na dlouhodobém výzkumu komunitních zahrad s názvem PotravSOS: „Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize“. Jakožto součást řešitelského týmu máme nyní možnost ověřit si, jaké přínosy mají komunitní zahrady v době krize.

V Kokoze věříme, že komunitní zahrady jsou nejen zelenými oázami, ale i ostrůvky spolupráce, kde kromě pěstování ředkviček, jahod či rajčat kvetou také sousedské vazby a vzniká místní komunita, která nadále svými aktivitami může ovlivnit i širší společnost. Jsme proto zvědaví, nakolik může zřizování komunitních zahrad na městských pozemcích snížit negativní dopady krizí a pomoci ke zvýšení potravinové soběstačnosti obyvatel měst.

Komunitní centrum a zahrada Kotlaska v zimě
Komunitní centrum a zahrada Kotlaska v zimě

Jak jsme postupovali?

V průběhu výzkumu jsme udělali dotazníkové šetření, které zkoumá dopady pandemie COVID-19 na stávající komunitní zahrady z pohledu jejich koordinátorů a členů. Současně jsme pozorovali i přínosy, které zahrady svým členům v době pandemie poskytovaly. Také proběhlo setkání fokusní skupiny v Komunitním centru a zahradě Kotlaska, kde jsme se zaměřili mj. i na faktory udržitelnosti komunitních zahrad.

Během celé sezóny 2021 došlo ke sledování produkce potravin vybranými členy komunitních zahrad s cílem zmapovat množství, které jsou schopni členové na svých nebo společných pozemcích vypěstovat. Na základě vytvořených pěstebních deníků je poté možné stanovit potenciál produkce vypěstované v rámci zahrady. Do sledování produkce na jednotlivých zahradách se zapojilo 13 zahradníků z 10 komunitních zahrad.

Setkání fokusní skupiny TAČRu v Kotlasce

Jaké výsledky jsme sklidili za první rok?

    • Celkem bylo identifikováno přes 70 různých plodin pěstovaných na vlastních či společných záhonech
    • Nejčastěji členové na svých záhoncích pěstují saláty, ředkvičky, pažitku a rajčata
    • Jedním z motivů pro volbu plodin je především jejich chutnost oproti zelenině kupované v supermarketu
    • Hlavním důvodem k pěstování v komunitní zahradě byla u všech „radost ze zahradničení“
    • Celkové množství potravin od 13 sledovaných zahrádkářů bylo 162,3 kg
    • Nejvíce se vypěstovalo rajčat (klasických i cherry), celkem rajčata vážila 30,8 kg
    • Intenzita pěstování jednotlivých zahrádkářů byla velmi rozdílná, od 2,2 kg až po 25,6 kg
    • Téměř všichni zahrádkáři se pohybují s výnosností svých záhonů v rozpětí 2,2–9,2 kg/m²
    • Průměrná produktivita pěstování vyšla na 4,1 kg/m²

V pěstebních denících pokračujeme i v sezóně 2022. Chcete se do sledování vlastní úrody také zapojit? Přihlaste se na: bit.ly/pestebnidenik. Více informací vám sdělí naše Anička na anicka@kokoza.cz.

logo TAČRu

Zaujal Vás tento projekt? Sdílejte ho s ostatními!

Související články

Zpět na stránku článků