Od loňského roku jsme součástí mezinárodního projektu Ecogardens podpořeném programem Erasmus+, který se komunitními zahradami zabývá na celoevropské úrovni. Komunitní zahrady mají významný pozitivní dopad na zpomalování klimatické změny v městském prostředí, proto se v Kokoze snažíme podpořit jejich rozvoj napříč celou Českou republikou.
Co je cílem projektu Ecogardens?
Projekt pod akronymem ECOGARDENS vznikl pod záštitou programu Erasmus+ a jeho tým tvoří pět evropských zemí – Kokoza za Českou Republiku, Gartenpolylog a Klimabündnis Oberösterreich z Rakouska, PISTES SOLIDAIRES z Francie, KORTARS EPITESZETI KOZPONTALAPITVANY z Maďarska a On Projects Advising ze Španělska. Společně se svými evropskými kolegy věříme, že komunitní zahrady hrají důležitou roli v boji za zmírnění klimatických změn. Proto plánujeme v horizontu příštích několika měsíců vypěstovat online tréninkový program pro komunitní zahradníky, který poskytne širší vzdělání v oblasti životního prostředí i městského zahradničení. Zároveň doufáme, že nám společně vyroste propojená komunita napříč Evropou. Zatím nás najdete na Facebooku a založili jsme také facebookovou skupinu Ecogardens EU.
Spolupracujeme s komunitními zahradníky
Změna klimatu už změnila podmínky našeho každodenního života i podmínky zahradničení a v budoucnosti je bude měnit ještě více. Abychom získali přehled, jaké postupy české komunitní zahrady již aplikují, požádali jsem jejich koordinátory o spolupráci. Tímto chceme poděkovat všem, kteří vyplnili náš zvídavý dotazník.
Z odpovědí komunitních zahradníků jsme se nejen dozvěděli, jaké osvědčené a užitečné postupy komunitní zahrady využívají, ale také nám pomohli zjistit, jakou budou v budoucnosti zahrady potřebovat podporu, aby se mohly stát důležitým hráčem na poli přizpůsobování se změně klimatu a vzdělávání.
Co jsme zatím zjistili?
Oslovili jsme na 120 koordinátorů komunitních zahrad, přičemž nám odpověděl jedna třetina, konkrétně 39 koordinátorů.
- Jaké zahradní techniky používáte v komunitní zahradě pro adaptaci na klimatickou změnu?
Mezi nejčastější zahradní techniky patřilo očekávané kompostování, i když ho překvapivě nezašktrly všechny komunitní zahrady. Většina respondentů se také brání syntentickým prostředkům. Mezi další odpovědi, které ovšem zaškrtlo pod 20 zahrad patří třeba zahradničení bez rašeliny, zahradničení bez rytí či pouze s povrchovými zásahy do půdy, použití osiv a sazenic od lokálních nebo ekologických pěstitelů nebo zelené hnojení.
- Jaké klimaticky šetrné aktivity provozujete v komunitní zahradě?
- Jaké změny jste zaznamenali ve své komunitní zahradě v důsledku změny klimatu?
Z výsledků je patrné, že změna klimatu v nějaké podobě postihla většinu komunitních zahrad. Koordinátoři zahrad, kteří žádnou z možností nezaškrtli, nicméně zmínili, že si změn zatím nevšimli, protože je zahrada nová. Je tudíž možné, že klimatická změna se týká i jich. Kromě výše zmíněných odpovědí se několikrát objevilo také častější jarní mrazy, půda má více trhlin a více silných dešťů.
- Jaké akce pro veřejnost pořádáte v komunitní zahradě?
Přestože mají komunitní zahrady velký potenciál sloužit jako místo pro vzdělávání, pouze 21 komunitních zahrad se otevírá veřejnosti v rámci dnů otevřených zahrad. 8 z 39 zahrad dokonce uvedlo, že nepořádá žádné vzdělávací akce.
- Co by vám pomohlo rozšířit vaše aktivity?
Aby se komunitní zahrady mohly pustit do vzdělávání široké veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn, potřebují především větší rozpočet pro financování taktových aktivit. Dále jeví zájem o poradenství a proškolení jejich týmu. Někteří koordinátoři také zápasí s nízkým zájmem ze strany komunitních zahradníků a nedostatkem (časových) kapacit.
V polovině července jsme také uskutečnili online focus group a kulatý stůl, kde jsme se potkali jak s řadou koordinátorů komunitních zahrad, tak i se zástupci městských částí a dalších odborníků na komunitní zahrady v Čechách. Nyní pracujeme na shrnutí výsledků, které promítneme právě v připravovaném tréninkovém programu.
Tento projekt je podpořen programem Erasmus+ Evropské Unie.
