Malmö je třetí největší město Švédska, žije v něm 300 000 obyvatel, 30% jeho obyvatel se narodilo mimo Švédsko a pochází ze 175 zemí světa, 40% lidem je méně než 35 let a každá čtvrtá cesta ve městě je vykonána na kole. To je pouze pár charakteristik tohoto města na Jihu Švédska, které má má velkou ambici stát se leaderem mezi velkými evropskými městy na poli udržitelnosti.
Malmö se chce stát do roku 2020 nejpřátelštějším městem k životnímu prostředí ve Švédsku, chce být městem budoucnosti, kde rozvoj probíhá udržitelně a kde jsou veškeré přírodní zdroje využívány šetrně, zaměřuje se také na udržitelné vedení samotného města, nastavování nových procesů v řízení, využívání zdrojů a předcházení vzniku odpadu. Součástí této strategie je i práce s tématem městského zemědělství a ploch pro pěstování ve městě.
Město spolupracuje a spoluvytváří
Jakkoli zní tyto proklamace z letáku vesmírně, v Malmö se doopravdy dějí věci přímo v terénu. Na městském úřadě je na odboru životního prostředí zaměstnáno 140 zaměstnanců, z toho 2 se naplno věnují a mají na zodpovědnost témata udržitelných potravin a městského zemědělství (pro porovnání, hl. město Praha zaměstnává dle údajů ze srpna 2015 celkem 118 zaměstnanců z toho 75 v oboru státní správa a pouze 42 se věnuje samosprávě, dobrá zpráva je, že podpora komunitních zahrad byla v loňském roce poprvé zahrnuta do grantové výzvy, zatím jako okrajové téma, samostatně o něj ale na úřadě nikdo nepečuje).
Tyto dvě nadšené dámy spolu s dalšími kolegy se nám se staly průvodkyněmi během třídenní stáže zaměřené na městské zemědělství a udržitelné potraviny v městském systému a komunitou podporované zemědělství. Do Malmö mne v květnu 2015 vyslal spřátelený spolek Kompot v rámci projektu Learning towards Solidarit y- based Food Systems, který je financovaný z Programu celoživotního učení Grundtvig.
První den jsme strávili především u prezentací, i tak jsme se rozhodně nenudili. Program byl nabitý a témat k diskuzi bylo hodně, už během první prezentace se strhla živá diskuze a v podobném stylu jsme pokračovali celý den. Největší úžas a zároveň závist vzbuzovala ochota a připravenost města a jeho úředníků spolupracovat s občany, výzkumníky a neziskovkami na společných tématech. Kromě toho, že jsme o udržitelnosti hodně mluvili, promlouvala k nám i během přestávek na občerstvení – roztomilé šálky z druhé ruky, dostatek fairtrade kávy i čaje, voda z vodovodu, tříděné koše na vše a podpora místních podniků jako samozřejmost a vrchol ve formě oběda z odpadků v režii Rude Food, iniciativy která nabízí catering uvařený z potravin, které by jinak skončily v koši. O tom, že jsme se většinu studijní cesty pohybovali po městě pěšky nebo na kole ani nemluvím. Udržitelnost na každém rohu, až by se člověk oklepal z té pro nás nepřirozené přirozenosti.
Rude Food, jídlo z popelnice
Kromě iniciativ Malmö jsme alespoň v prezentacích poznali projekty i z dalších míst. Prezentovat dorazili kolegové z Gothenburgu, kde přímo město podporuje městské zemědělství a komunitou podporované zemědělství jako business model, kromě toho je přátelské vůči projektům městských a komunitních zahrad , jedna z nich vzniká v rámci renovace přístavu na severu města Frihamnen. Projekt Stadsnaraodling iniciovaný městem pomáhá rozšiřovat zelené plochy pro městské pěstování a podporuje aktivní obyvatele při zakládání nejenom městských zahrad. Město samotné poskytuje pozemky nebo granty.
Malmö má v plánu zase vytvořit pravidla pro péči o veřejný prostor v duchu pěstování a příležitostí k zahradničení a samo si klade za cíl rozšiřovat veřejné plochy, kde je možné pěstovat jedlé rostliny , má v plánu vytvořit pracovní skupinu, ve které se budou setkávat zástupci různých oddělení městského úřadu, aby společně rozvíjeli téma městského zemědělství a společně hledali plochy ve vlastnictví nebo správě města, které by byl vhodné použít pro účely městského pěstování.
I ve Švédsku jsou si vědomi logicky postupující potřeby městských pěstitelů, tak jak jí zažíváme v praxi u nás v České republice. Nejmenší plochu k pěstování si můžete vytvořit na vašem balkoně, terase nebo předzahrádce, o něco více prostoru získáte v komunitní zahradě a pokud vám ani ta po jedné nebo více sezónách nestačí, nabízí se zahradkářská kolonie nebo rovnou kus půdy přímo vě městě pro produkční pěstování. Pro každou z těchto stadií má Malmö řešení.
Zahrada, kde komunitní znamená skutečně společné
Komunitní zahrady na první pohled vypadají stejně jako ty, které známe z Prahy nebo dalších českých měst, pěstuje se v záhonech v zemi, ale často vzhledem k nejisté kvalitě půdy využívají vyvýšené záhony nebo stavební pytle, jen slovo komunitní tu reprezentuje komunitní působ pěstování, o pozemek se skupina stará společně. V Malmö jich v současné chvíli funguje přibližně desítka. Tento model by zatím v České republice neobstál, v roce 2011 podobný model vyzkoušela například KC Zahrada v Praze, bohužel neúspěšně a tak v tuto chvíli většina zahrad funguje na rozdělení pozemků na menší části, záhony. Průkopníky „švédského modelu“ jsou lidé kolem KZ Kuchyňka.
Malmö, komunitní zahrada
Měli jsme možnost setkat se s týmem z neziskové organizace Seved,který se stará o rozvoj městského pěstování v jedné z oblastí Malmö Seved. V sousedství provozují dvě komunitní zahrady, pořádají komunitní dni a workshopy pro zahradníky. Zajímavá je spolupráce se správními firmami, od kterých získávají do pronájmu pozemky u obytných domů, které dále nabízí pro pěstování místním byvatelům. Podílí se na budování nových vyvýšených záhonů, do kterého zapojují místní obyvatele z různých sociálních vrstev. Malmö má i vlastni síť městských pěstitelů Odlingsnätverket, která má cca 160 členů a dochází zde ke společnému dialogu municipality, akademické sféry i té občanské. Setkání probíhá každé 2 – 3 měsíce. Organizace Seved, která tuto síť drží pohromadě dlouhodobě bojuje s udržitelným financováním, členské příspěvky, které vybírá od členů jsou nízké a nepokryjí náklady, podmínkou donorů je často inovativnost projektu a tak nezbývá prostor pro provoz a rozvoj celé organizace.
Celkově mě překvapilo, jak hodně punkové jsou v Malmö projekty městských zahrad a sítě kolem nich. A ani to nebrání zastupitelům města blízké spolupráci a podpoře, na každém z míst bylo zřejmé, že jsou všechny projekty na město dobře napojené, navzájem informované o svých aktivitách.
V Malmö se nachází celkem 1600 zahrádek v zahrádkářských koloniích, jejich velikost se pohybuje od 20 do 300m, nejsou uzamčené, ale jsou ohrazené plotem a a mají vždy jeden vchod. Cena za pronájem je 3 – 8 EUR/m/rok. Město, které zahrádky spravuje poskytuje v rámci ceny vodu, odpad a toalety, kompostovací místo a základní vybavení a také testování kvality půdy. Upřednostňováno je přírodní pěstování a město má možnost vypovědět nájem tomu, kdo se o pozemek nestará a ten je zanedbaný. Město provádí pravidelné kontroly, aby mělo jistotu, že pozemky slouží jejich účelu a vypadají hezky. Na místo v kolonii se čeká, zájemci se mohou registrovat skrze online registrační systém.
Nejzajímavější a nejkontroverznější je projekt Stadsbruk, který realizuje město Malmö za podpory švédské inovační agentury Vinnova a ve spolupráci se Švédskou zemědělskou univerzitou a společensky prospěšným podnikem Xenofelia a dalšími. Projekt byl podpořen 9,5 mil. SEK, což je 1 mil. EUR, tj. 27 mil Kč. Jeho cílem je zvýšit objem městského zemědělství a to konkrétně o 16 ha a díky tomu čelit společenským změnám a výzvám. Podmínkou je ekologické hospodaření.
Malmö, Stadsrbuk, prostor pro zemědělství ve městě
Celý projekt by měl být v finančně udržitelný a také proto je podmínkou pro získání půdy vlastnictví živnostenského oprávnění (které ale ve Švédsku není náročné získat). Město Malmö poskytuje kromě samotné půdy také vybavení a poradenství v oblasti pěstování a zároveň pomáhá farmářům hledat obchodní příležitosti.
A kdo jsou městští farmáři, kteří si půdu pronajímají? Nikdo z nich nepracuje na poli na plný úvazek, často je to pro ně způsob, jak si přivydělat nebo pěstují pro vlastní potřebu, na jenom z polí rostou rostliny určené na výrobu přírodních barev na textil pro módní návrhářku a hned vedle si pronajímá pole majitel nedaleké restaurace a pěstuje si zde bylinky. Dále jsme měli možnost mluvit se začínajícími mladými farmáři, kteří rozjíždí své CSA.
Farmář nebo rybář, komunita může podpořit oba
Kromě projektů, které jsou provozovány přímo ve městě jeho v příměstských oblastech, jsme měli možnost vidět také projekty, které jsou realizovány mimo městské prostředí a obyvatele měst zásobují čerstvými potravinami v tzv. Commnity Supported Agriculture – systému komunitou podporovaném zemědělství (CSA). Začínající sociální podnik Concrete farm, který touží po vlastním pozemku v blízkosti Malmö, kde bude pěstovat kvalitní potraviny pro obyvatele města, v tuto chvíli spolupracuje s waldorfskou školou v Hardeberga, pro kterou pěstuje čerstvou zeleninu pro školní kuchyní a zároveň také zeleninu pro několik vlastních odběratelů. Kromě toho, poskytuje Concrete farm služby v oblasti městského zemědělství, zakládá nové zahrady a poskytuje poradenství.
Marcellos farm je oproti Concrete farm zavedeným velkobjemovým producentem ovoce a zeleniny, hospodaří na 200 ha a veškerá produkce je biodynamická. Svou kapacitu pro CSA model odhaduje až na 300 rodin, v současné chvíli odebírá zeleninu 20 rodin. Proč je toto číslo tak nízké? Práce s komunitou je vždy běh na dlouhou trať. Pro člověka městského je zajímavý pohled farmáře na jeho komunitu a práci s ní, je to oboustranný proces a vztah, který nevznikne přes noc. Náš farmář Marcello a jeho žena Inge tak přemýšlí, jak edukovat spotřebitele, aby lépe rozumněli sezóně a jejím úskalím, neočkávali standardní supermarketovou nabídku a ocenili vrchol sezony a potraviny si uměli například i sami zpracovat na zimu, plánuje na farmě pořádat kurzy zavařování a zamražování, spolu se zeleniou dodává také recepty a tipy, jak ji zpracovat, tak aby ji spotřebitel využil na 100%.
Komunita spotřebitelů nemusí odebírat pouze zeleninu a ovoce, dokazuje to SEA-U, která rozjela komunitou podporované rybářství. Kromě provozu Výzkumného centra a organizace vzdělávání pro školní třídy, sdružuje také rybáře z Oresundské zátoky a pomáhá jim s odbytem čerstých ryb, pro tento účel byla vytvořena značka Öresundsfisk, která členům CSA nabízí kromě čerstvých ryb také recepty nebo kurzy vaření a další produkty. Snaží se vzdělávat samotné rybáře a jejich nabídku inovovat.
Integrační zahradnické projekty mají v Malmö zelenou
Viděli jsme také integrační zahradnické projekty na panelovém sídlišti Rosengård, které bylo vybudováno v sedmdesátých letech a v současné době zde žije více než 80% přistěhovalců z oblasti bývalé Jugoslávie, Iráku, Libanonu, nebo Afghanistánu. Někteří z místních bylinky vypěstované na malých městských zahrádkách prodávají za symbolických pár EUR a i to je pro ně významné přilepšení v rodinném rozpočtu. Pro další sezonu se chystá další zahrada, která si klade za cíl začleňovat osoby s mentálním postižením, projekt iniciovala a nyní s podporou města bude realizovat mladá sociální pedagožka, jejíž sestra má mentální postižení.
Okénko do budoucnosti aneb vesmírné technologie na sídlišti
Na závěr opět malé scifi v podobě sociálního podniku Hemmaodlat a nově vznikající skupiny CSA založené na aquaponii. V tuto chvíli se jedná o projekt několika nadšenců, kteří si stále drží svá občanská zaměstnání (například v PR agentuře) a ve volném čase pořádají vzdělávací kurzy pro zájemce o hydroponické a aquaponické pěstování, díky crowdfundingové kamapni vyvinuli vlastní květináče pro takové to domácí hydroponické pěstování a plánují nabídku odběru zeleniny vypěstované čistě díky aquaponii. Nakolik je tento způsob pěstování a nabídky zeleniny ve městě udržitelný, ukáže čas.
Tento projekt je realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
Více zde: http://www.kpzinfo.cz/zapojte-se/ucime-se-o-kpz/
Malmö na vlastní kůži zažila Lucie Matoušková Lankašová.
