Během roku 2020 jsme poskytli desítky hodin konzultací, které prorůstaly tématem zakládání komunitní zahrady a městského pěstování. Radostí je, že současná společenská situace přispívá k touze obyvatel měst pěstovat a k chuti městských částí jim to umožnit. A na co se nás místní komunity i úředníci ptali? Co aktuálně řešili? S jakými předsudky se potýkali?
Co musí řešit městské části při zakládání komunitní zahrady?
Myslíme, že zájem bude, ale nemáme vhodné pozemky.
Ano, ten pocit známe, ale osvědčilo se nám pustit informaci do světa, zapojit sousedy hned na začátku už do vytipování vhodných pozemků. Ušetří vám to čas a rovnou najdete i ty aktivní obyvatele, kteří se založením zahrady pomohou. V záloze máme dotazník, který posíláme do světa přes naše sociální sítě, sociální sítě městských částí, radniční noviny a náš oblíbený newsletter. Sousedé přichází se zajímavými tipy městských pozemků a pak už je na městské části, aby je posoudila.
Workshop, který pak s městskou částí pro zájemce o pěstování a kompostování v dané lokalitě uděláme, jen zpřesní očekávání a můžeme se společně pustit do vykopnutí komunitní zahrady. Přesně takhle třeba běžel projekt na Praze 4, prověřený již léty fungování. Napadlo vás se pídit po pozemcích pod vedením vysokého napětí, po pozemcích se stavební uzávěrou, okolím sportovních nebo dětských hřišť?
Na problematických místech komunitní zahrady raději zakládat nebudeme.
Jasně, na první pohled se jim chceme vyhnout. Ale na to určitě nedejte. České i zahraniční studie a praxe totiž ukazují, že právě pro problematická místa jsou komunitní zahrady velmi vhodným řešením, které z nevyužívané a problematické lokality udělá skvělé místo pro sousedské setkávání. Běžte se podívat třeba do Komunitní zahrady Kuchyňka nebo Zebra, ty vznikly z přesně takového důvodu.
Nepřibude nám víc starostí?
Ty by naopak měly ubývat. O zahradu bude pečovat místní komunita. Odbor životního prostředí může pomoci třeba s údržbou dřevin. Na úřadě by měl být jeden člověk, na kterého se koordinátor zahrady může obrátit, ale veškerá ostatní práce už je na komunitních zahradnících. A tak se městskému úřadu odlehčí.
Čím se zabývají místní komunity při zakládání komunitní zahrady?
Jak oslovit naše sousedy?
Sociální sítě vám udělají opravdu skvělou službu. Nespoléhejte ale jen na svoji skupinu, zahrada ještě nebude mít takový dosah, ale oslovte místní spolky, sdružení, ale i třeba mateřské školky v okolí. My v Kokoze vám taky rádi pomůžeme. Nezapomeňte na spolupráci s městskou částí – má několik komunikačních kanálů, kterými dokáže tuhle skvělou zprávu rozšířit. Máme pro vás nabídku – kupte si naši knížku Pěstujeme ve městě a elektronický dotazník pro sousedy, který se nám osvědčil, dostanete jako bonus.
Chceme krásnou velkou vyšlechtěnou zahradu.
Tomu rozumíme, nadšení na začátku je skvělý startér. Naše doporučení pro prezentace partnerům nebo městské části je – naporcujte toho medvěda. Jako u každého většího projektu se vám to vyplatí. Naplánujte postupné kroky, které dokážou, že máte projekt dobře promyšlený a je realistický. Lépe tak najdete i případné finanční partnery.
Koho mám na radnici oslovit?
Babo raď. I přes mnohaleté zkušenosti, realizace workshopů na radnicích a sepsání metodiky Zakládání komunitních zahrad, nemáme jasný návod. Na každé radnici je to trošku jiné. Ale oslovte ty, kteří mají na starosti Místní agendu 21 nebo odbor životního prostředí, klidně i starostu/starostku nebo místostarosty/místostarostky. Držíme vám palce!
A praktické doporučení všem – mrkněte na mapko.cz, najděte si komunitní zahradu vašemu srdci či bydlišti nejbližší a vyražte tam na jaře pro inspiraci.
Naše zkušenosti z konzultací s komunitami i jednotlivci jsme shrnuli do tohoto desatera zakládání komunitních zahrad pro městské zahradníky. To si můžete rozkliknout i v PDF verzi zde: Desatero pro městské zahradníky
Poskytování tematických konzultací podporuje Magistrát hl. města Prahy.
