Balkóny a terasy ve městě ožívají, přinášíme vám na toto téma rozhovor s nadšenou městskou pěstitelkou. Jana si na terase vytvořila vlastní svět, který nazývá “veverčí zahrádkou.” Může být inspirací pro všechny, kteří chtějí kousek vlastní zeleně ve městě.
Jak tě napadlo začít na balkóně pěstovat tolik druhů rostlin?
Před asi třemi lety jsme se s partnerem přestěhovali do Strašnic. Byt se nám líbil i proto, že měl dvě docela velké terasy, které od prvního okamžiku vybízely k nějakému pěstitelskému využití. Ale díky různým stavebním úpravám a nemožnosti využívat z technických důvodů terasu v širším měřítku jsem se do velkého pěstování pustila až letos. Nicméně i v předchozích dvou letech jsem celkem úspěšně vypěstovala několik rostlin rajčat, bazalky, máty, rozmarýnu, stévie a některých okrasných květin. Pěstování mě lákalo jednak proto, že jsem se těšila, jak bude terasa krásně zelená, pak samozřejmě proto, že se toho bude dát hodně sníst.
Kolik máš tedy teď na terase rostlin? Jaké to jsou? A jsou jen jedlé, nebo máš i nějaké okrasné?
Převažují jedlé rostliny a jsem hrdá na to, že část z nich jsem si letos vypěstovala sama ze semínka. Vzhledem k tomu, že jsem se nikdy nic pěstovat neučila, dělala jsem vše intuitivně. Ani jsem si o pěstování rostlin nic nehledala, maximálně jsem si pročetla informace na sáčku se semínky. Proto se mi také podařilo vyklíčit a vyrůst asi několik set rajčat, bazalek, rukoly a petúnií, s čímž jsem později měla spoustu práce – rozsazování, distribuce mezi kamarády apod. Část rostlin jsem si koupila jako již vypěstované sazeničky na farmářském trhu a některé jsem již měla od loňska.
Co se týká druhů, tak převažují rajčata (letos vedou oranžové cherry, mimochodem, již jsou z větší části zralá, a to máme konec července), ty rostly krásně, hojně a rychle. Kromě nich jsem vysadila ještě jedny červené, ale ty rostou hodně vlažně, jsou mnohem menší, později a méně kvetly, mají méně plodů. No a jinak zkouším leccos – mám dvě kedlubny, petrželku, papriky, feferonky, pažitku, rukolu, dva druhy salátu. Velkou radost mi udělaly jahody, ty jsem zkoušela letos poprvé a i přes dost nepříznivé prostorové podmínky nám daly spoustu sladkých plodů. A také ředkvičky. První dávka, která dorůstala v deštích kolem povodní, byla fakt skvělá, ta další se jí zdaleka nevyrovná.
Z bylinek dominuje bazalka, pak meduňka, máta, rozmarýn, šalvěj, oregano a stévie, jestli ji lze počítat mezi bylinky, nevím. Okrasné rostliny máme taky, tradičně petúnie, přičemž pár jich je koupených, zbytek se mi podařilo letos vypěstovat z loni nasbíraných semínek. Dále máme nyní již košatý muškát a pak dva jehličnany – borovici a túji. Celkem jsem to spočítala na něco přes 30 druhů rostlin.
Které rostliny ti na takovéto pěstování na balkoně nejvíce vyhovují, které bys doporučila či naopak nedoporučila a proč?
Jednoznačně rajčata. Větší terasu máme na jih, takže jsou rajčata spokojená. Navíc i kamarádům, které jsem hojně sazenicemi obdarovávala, rajčata pěkně rostou. Potom nedám dopustit na bazalku, roste dobře a ráda ji používám do jídla. Mám ráda i mátu, dělám z ní třeba čaj či limonády. Bylinky zamrazuji a používám celou zimu.
Protože zas tak neholduji sladkému, nemám moc využití pro stévii, která mi krásně roste. Letos se těším na premiéru s paprikami a feferonkami. Ředkvičky a saláty letos docela vyšly, ale ty potřebují prostor. Na menší balkony bych nedoporučila.
Zkusmo jsem letos zasadila jednu okurku, ale bohužel uhnila. Pažitka mi osychá, asi ji nestíhám sklízet. Rukola krásně vyroste, ale když se včas nesklidí, tak brzy vykvete. Salát z ní byl vynikající, ten máme rádi. Svou roli zde hraje i horké červencové počasí bez deště. Denně nanosím v lahvích 20-30 litrů na zalévání, a to je prakticky jediná voda, kterou rostliny mají. Třeba by za občasných dešťů vše rostlo lépe.
V čem pěstuješ?
Pěstuji v různých nádobách. Na rajčata mám velké čtvercové samozavlažovací květináče od Plastie, v menších samozavlažovacích mám papriku a rukolu. Všechno v nich roste skvěle. Pak mám samozavlažovací truhlík na petrželku a kedlubny, i když ta petrželka se i přes skvělý truhlík úplně nepřetrhne v bujnosti. Pak mám hodně rostlin v normálních truhlíkách nebo květináčích s podšálky. Dlouho jsem vymýšlela, jak pěstovat saláty a ředkvičky, které potřebují ani ne hloubku jako spíš plochu pěstovací nádoby. Nakonec jsem vzala nízké přepravky na ovoce, vystlala je igelitem a nasypala hlínu. To docela zafungovalo. Co se mi vůbec neosvědčilo jsou malé bylinkové samozavlažovací květináče, rostlinky v nich jsou nejmenší ze všech bazalek a meduněk co mám, spíš jen živoří…
Používáš nějaká hnojiva?
Na workshopu sdružení Kokoza na veletrhu Ecoworld jsem zaslechla o kravském hnoji na rajčata. Pytel granulovaného hnoje jsem koupila a trochu jsem dala nejen rajčatům. Ale jsem opatrná, raději méně, než je spálit. Pár rostlinám jsem dala trochu kompostu z našeho vermikompostéru, jiné hnojivo jsem zatím nepoužila, ale začínám nad tím uvažovat, že bych měla trochu přihnojit i něčím dalším.
Jak svoje vypěstované plody a rostliny konzumuješ? Co už jsi letos ze svého balkonu snědla?
Zjara jsme jedli saláty, teď už nejsou hezké. Potom jsme s radostí snědli několik misek jahod. Párkrát jsme měli petrželku. Několikrát mátové lístky do ovocného salátu či na čaj. Ředkvičky, těch bylo hodně a byly dobré. A teď jíme rajčata. Minulý týden jsem dělala bazalkové pesto, ale zatím jsme ho nestihli dát do jídla.
Vím, že se na svých stránkách zmiňuješ o kompostování u vás doma. Jakou s tím máš zkušenost?
Dřevěný vermikompostér od Kokozy jsme si pořídili v září loňského roku, takže před zimou. Umístění ven nepřicházelo v úvahu, na chodbu taky ne, takže jsme ho nechali doma, prakticky vprostřed bytu a až na několikeré přemnožení mušek to jde. Vzhledem k převážně vegetariánské, hlavně zeleninovo-ovocné stravě u nás máme bioodpadu hodně a na jaře jsme začali plnit už druhé patro vermikompostéru.
Vyplatí se pěstování na balkoně?
Z dlouhodobějšího hlediska doufám, že se investice, které jsme letos udělali, vrátí. Doufám, že se postupně bude dát využít i zemina z vermikompostéru, alespoň jako hnojivo jej budu přidávat po troškách do květináčů. Pěstování na balkoně není podle mě ani tak o nějaké významné produkci a ušetření peněz. Je to spíše o radosti z práce s květinami, sledování každodenních změn a pak to vychutnání pár vlastních plodů. Rajčátko z balkonu je prostě jiné než to koupené.
V případě, že budete mít na Janu nějaké dotazy, lze ji kontaktovat přes její stránku na FB Veverčí zahrádka.
