Každá komunitní zahrada je v počátku jen nápadem jednoho či několika nadšenců. Až s časem získávají prvotní nápady jasnější obrysy. Tak tomu bylo i v případě Komunitní zahrady Vidimova, kterou iniciovaly v roce 2013 jako jednu z prvních komunitních zahrad v Praze zakladatelky KOKOZA, o.p.s.
Nápad klíčí
Problémem dnešních měst je nedostatek komunitního života, blízké spolupráce a dobrých vztahů. S tímto vědomím se hlavní iniciátorky rozjely do zahraničí pro inspiraci a díky jejich nadšení pro sociální přesah a podpoře z Evropského sociálního fondu se rozjel projekt komunitní zahrada, jako bezpečné tréninkové a pracovní místo pro osoby se zkušeností s duševním onemocněním. Po zdlouhavém domlouvání s místním městským úřadem se podařilo získat do pronájmu pozemek dlouhodobě nevyužívané zahrady u budovy bývalé mateřské školy, nyní sídla Městského úřadu Prahy 11, kde od července 2014 začalo v první zkrácené sezoně pěstovat 7 lidí ze sousedství.
Komunita roste a sílí
Díky tvořivé radosti sousedů a podpoře z dalších grantů se komunitní zahrada v prvních letech vybavuje vším, co nesmí chybět. Vznikají nové záhony i kompostéry, trvalkový záhon, připlouvá lodní kontejner jako zázemí skladu a obstarává se rozličné nářadí. V druhém roce se zahrada rozrostla na 28 komunitních zahradníků a každý rok se její členská základna skokově zvětšuje.
V místní komunitě se prolínají dobrovolníci s tréninkovými zahradníky a tmelí komunitního ducha u společných oslav i při péči o zahradu, jako je sekání trávy, pletí záhonů nebo přehazování kompostu. Největšími akcemi jsou zahradní slavnosti k zahájení a zakončení sezony, které se v průběhu let stávají oblíbenou atrakcí i pro veřejnost z okolí a navštěvuje je až 200 lidí. Proto, aby komunitní zahrada dlouhodobě fungovala a komunita se rozvíjela, je třeba brát větší ohled na sousedy žijící v okolních domech, například v otázce hluku či kouře z ohýnků. Vzhledem k blízkosti úřadu městské části je třeba také respektovat klid v době úředních hodin, a tak se komunita schází převážně odpoledne, byť vstup do zahrady mají členové nonstop.
V zahradě to žije
A protože tam, kde zasadíte zahradu, vyroste vám komunita, stává se v průběhu let Komunitní zahrada Vidimova doslova zelenou oázou uprostřed panelákové džungle. Důležitým posunem komfortu trávení delšího času v zahradě je především zřízení separační ekotoalety, dovybavení kuchyňky a rozvoj dětského prostoru. Zde se nejoblíbenější atrakcí stává, vedle blátivé kuchyňky, pískoviště a trampolíny, především velká hromada zeminy k vyřádění i té nejbujnější dětské fantazie. S příchodem rodin s malými dětmi a s obsazeností všech záhonů se objevuje nový typ členství bez pěstování.
Do zahrady přichází pravidelně také návštěvníci z řad veřejnosti a v každotýdenní otevírací době se zde konají workshopy, semináře i exkurze nejen pro místní školky a školy. Čím dál častěji do zahrady přichází zájemci o založení komunitní zahrady u svých domovů a zahrada se tak stává inspirací a jedním z prvních ukázkových míst městského pěstování a kompostování na mapě komunit mapko.cz.
Komunita přebírá zodpovědnost
Ve většině komunitních zahrad je nedílnou a často klíčovou aktivitou potkávání se se sousedy, která převyšuje touhu po vlastních výpěstcích. V průběhu let se aktivity i počet členů v zahradě značně rozrostly (aktuálně 70 členských rodin), a protože jen zahrady s velkou mírou participace rostou a kvetou jedna radost, je třeba věnovat koordinaci aktivní komunitní zahrady několik hodin týdně.
Ideální je nebýt na to sám, ale vytvořit skupinu nejaktivnějších lidí, kteří se o zodpovědnosti podělí a budou aktivně zabezpečovat chod zahrady. Proto v roce 2019 střídá model 1 hlavního koordinátora 5členný koordinační tým. Komunita tak postupně přebírá řízení zahrady, která již z větší části organizačně i finančně funguje bez vedení zřizovatele. Za tím účelem se také na podzim 2020 zřizuje spolek. Aktuálně probíhá jednání s místním úřadem o předání správy zahrady tomuto spolku.
Komunita komunikuje
S nárůstem členů v komunitě a jejich každoroční obměnou vyvstal požadavek na interaktivnější komunikaci mezi členy i mimo setkání přímo v zahradě. A tak kromě organizačních mailů, nástěnky a informační cedule v zahradě začala komunita využívat uzavřenou skupinu na sociální síti. Pro jednodušší nalodění nových členů vznikla pravidla provozu zahrady, včetně pravidel kompostování, a hromadné informace se převedly do online podoby.
Komunita vymýšlí nové projekty
V roce 2017 se stala jedním z důležitých aspektů sousedského pěstování potravinová soběstačnost, a tak 20 členů založilo skupinu komunitou podporovaného zemědělství. Od lokálních a ekologických farmářů odebíraly tyto rodiny od května do prosince sezónní zeleninu, ale také vajíčka, mléčné produkty, sýry, ovčí bedýnky, med, jablka a mošty.
Díky získaným zkušenostem se aktivní členové zahrady pustili v roce 2018 do dalšího vlastního projektu – Sousedské klubovny, která vznikla v přízemí nedalekého panelového domu. Klubovna poskytuje příjemný prostor na setkávání zahradníků v chladnější části roku, vzdělávací workshopy či besedy. Oba projekty spolupracují se zahradou na pořádání akcí, jako jsou např. zahradní slavnosti, výměnné bazárky SWAPy či úklidové akce na sídlišti.
Jako doma
S narůstajícími vazbami mezi komunitními zahradníky se v takovém prostředí cítí členové komunity čím dál více „jako doma“ a přenáší si tento pocit do celého místa bydliště. Anonymní řady sousedů se prosvětlí známými, kteří se kromě zahrady potkávají při běžných cestách po našem okolí.
Díky zkušenostem z provozování Komunitní zahrady Vidimova vznikla kniha Pěstujeme ve městě či Metodika zakládání komunitních zahrad. Zahrada také inspirovala ke vzniku desítky dalších (v roce 2017 jich bylo v Praze 24 a v roce 2019 již 42 veřejně působících zahrad a další prosperující „v utajení“, v celorepublikovém měřítku se bavíme již o stovce zahrad, což svědčí o velkém zájmu veřejnosti o tento typ projektů).
autor: Anna Černá, původní koordinátorka Komunitní zahrady Vidimova
