V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno celkem 972 400 tisíc tun potravinového odpadu. Z toho největší podíl tvořily potravinový odpad z domácností, a to 742 700 tun (data MŽP, 2020). Dle analýzy projektu Skutečně zdravá škola se jen ve školních jídelnách ročně vyhodí 48 000 tun gastroodpadu. Třetinu tohoto odpadu tvoří odpad nevyhnutelný. Zbytek (70 %) tvoří nesnědené zbytky jídla, nevydané jídlo a další kuchyňský odpad, jehož vzniku je možné předcházet. Co ale dělat, když už takový odpad vznikl? Je možné jej bezpečně kompostovat, aby nepřišla ani slupka nazmar?
Co je to gastroodpad?
Jako gastroodpad se označuje biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Gastroodpad vzniká v restauracích, jídelnách, hotelech, výrobnách pokrmů, v obchodních řetězcích, ale i v domácnostech. Tam se pro tento typ odpadu používá termín kuchyňský odpad. Kromě nedojedených jídel a nejrůznějších zbytků z jejich přípravy sem patří například i potraviny prošlé a jinak znehodnocené.
Kuchyňský odpad z domácností
Bohužel stále velké množství tohoto odpadu z domácností končí v popelnicích na směsný komunální odpad. Podle analýz tvoří bioodpad v našich popelnicích 30–40 % z celkového vyhozeného materiálu. Velká část z něj je ale bioodpad kompostovatelný. Jak bychom mohli se zbytky živočišného původu naložit lépe?
Fermentace kuchyňského odpadu
Kuchyňský odpad – ten z domácností – je možné kompostovat v komunitních kompostérech nebo jej vytřídit do hnědé popelnice na biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). Co konkrétně můžete vhazovat do hnědé popelnice ve vaší obci, určuje svozová společnost. Pokud se rozhodnete v domácnosti zpracovávat organické zbytky, můžete využít bokashi fermentaci, díky které je možné zpracovávat i zbytky živočišného původu. Bokashi produkt pak můžete vhodit do hnědé popelnice nebo do kompostéru. Pro další inspiraci, jak naložit s bokashi produktem, doporučujeme náš fermentací prokypřený článek.
Pilotní sběr kuchyňského odpadu v Praze
Loňský podzim navázal magistrát hlavního města na projet z roku 2020 a nabídl občanům z východního okraje Prahy svoz kuchyňských zbytků. Na rozdíl od klasických hnědých biopopelnic, kam patří pouze odpad rostlinného původu, vyhazují Pražané do nových nádob zbytky rostlinného i živočišného původu, stejně jako potraviny v původním obalu (kromě skla). Patří sem tedy například i pečivo, zbytky vařeného jídla, masné a mléčné výrobky či mastné ubrousky.
Bioodpad obsahující zbytky živočišného původu musí projít hygienizačním procesem, aby se zabránilo šíření patogenů. Proto k jeho zpracování nestačí obyčejná kompostárna, ale buď kompostárna speciálně vybavená hygienizační jednotkou, anebo bioplynová stanice. Na území hlavního města Prahy se nenachází ani jedno toto zařízení, proto nyní kuchyňský bioodpad putuje do Středočeského kraje, například do bioplynové stanice v Mladé Boleslavi či v Přibyšicích u Benešova.
Možnosti zpracování gastroodpadu
Právnické osoby produkující gastroodpad (tedy restaurace, jídelny apod.) mají dle § 15, odst. 2, písm. c) zákona 541/2020 o odpadech povinnost zajistit odborné nakládání s odpadem, který původci vzniká. Tento zákon by měl zamezit tomu, aby množství gastroodpadu končilo na skládce nebo ve spalovně, a zajistit, aby bylo naopak dále využito.
Gastroodpad neboli po staru pomeje se dříve dával jako krmení hospodářským zvířatům. Je však nutné říct, že zkrmování gastroodpadu hospodářskými zvířaty je zakázáno. A rovněž se nesmí vypouštět do kanalizace.
Gastroodpad dělíme na dvě podkategorie: na zbytky čistě rostlinného původu a zbytky obsahující živočišnou složku. Ty rostlinné je možné v rámci předcházení vzniku odpadu lokálně kompostovat. Zbytky živočišného původu nebo zbytky z talířů však vyžadují hygienizaci! Ta je českou legislativou definována jako zahřátí na 70 °C po dobu 60 minut nebo 120 °C po dobu 20 minut.
Gastroodpad se třídí do zvláštních nádob, které mají dvojité dno a dobře těsnící víko. Takové nádoby se pak sváží minimálně jednou týdně (ale i častěji) do bioplynové stanice či do kompostárny s hygienizační jednotkou. Takových je ale v České republice zatím nedostatek.
Elektrické kompostéry typu GreenGood
S gastroodpadem v kuchyni, školní jídelně i restauraci může pomoci elektrický kompostér. Na trhu existuje řada elektrických kompostérů, které splňují podmínky pro hygienizaci, a je tedy možné s jejich pomocí zpracovávat i gastroodpad živočišného původu a zbytky jídel od strávníků. Kompostér pracuje kontinuálně a za 24 hodin zredukuje vsádku gastroodpadu až o 90 %. Výsledkem je organické hnojivo, které obsahuje velmi koncentrované živiny, včetně solí z uvařených pokrmů. Je proto důležité jej před použitím zředit, a to v poměru až 1 : 100 (organické hnojivo : zemina).
Budoucnost kompostování gastroodpadu
Rocket neboli raketa (jak mu říkáme my) je malé kompostovací zařízení s kapacitou do 150 tun zpracovaného bioodpadu za rok. Ze zahraničních zkušeností s kompostérem typu Rocket víme o možnostech zpracování nejen rostlinného bioodpadu, ale i gastroodpadu a kompostovatelného nádobí. V těchto oblastech vidíme jeho velký potenciál. V posledním článku jsme shrnuli právě příklady dobré praxe ze zahraničí. Kompost, který v Rocketu vzniká, má vysokou kvalitu, optimální složení živin a jedná se o živou hmotu. Obsah mikroorganismů v kompostu je jednou z jeho klíčových vlastností. Jeho aplikace do půdy ji pomáhá oživovat a přispívá k celkovému zdraví půd. Zdravá půda = živá půda.
Jak probíhá hygienizace uvnitř kompostérů typu Rocket
Díky pravidelnému a častému promíchávání dostávají mikroorganismy účastnící se kompostovacího procesu potřebnou „injekci“ kyslíku a celý proces tak probíhá rychleji a intenzivněji. Vlivem metabolické aktivity mikroorganismů v počátečních fázích kompostování dochází k nárůstu teploty uvnitř kompostéru, a to až k 70–80 °C. Tyto teploty pomáhá kompostér udržovat po delší dobu, jelikož je zařízení vybaveno automatickou kontrolou teplotních cyklů, a v případě potřeby obsah zahřeje. Dosažení a udržení vyšších teplot je klíčové pro usmrcení patogenních mikroorganismů, obzvlášť pokud kompostujeme i zbytky živočišného původu.
Lokální zpracování gastroodpadu
Výhodou zpracování gastroodpadu v Rocketu je, že pracuje lokálně, a odpadá tak transport odpadu na velké vzdálenosti a náklady i emise s přepravou spojené. Výstupem je kvalitní kompost, který je po dozrávání možné opět lokálně využít, např. k obohacení půdy městské zeleně, prodávat jej či věnovat zákazníkům, kteří gastroodpad třídí (jak je tomu například ve Francii).
Naším cílem je prokázat bezpečnost zpracování tohoto typu odpadu v kompostéru Rocket a rozšířit tak možnosti lokálního zpracování gastroodpadu.
Stáhněte si E-book – Cesta gastroprovozů k udržitelnosti.pdf
Tento článek vznikl v rámci projektu Turning Food Waste Into Gold In Center Of Prague za podpory Patagonia Prague.
Zdroje:
Svoz gastroodpadu v Praze: Gastroodpad Dejte GASTROodpadu druhou šanci! Dejte GASTROodpadu druhou šanci!
Projekt Třídím gasto!: Česko na energii zpracovává jen 12 % odpadu, většina jej končí na skládkách – Třídím gastro
MŽP Kuchyňský odpad: Plán odpadového hospodářství ČR
MŽP Produkce potravinového odpadu 2020: OODP-Produkce_potravinovy_odpad-20221110.pdf
Kuchyňské odpady: Z vidličky na vidle? Kuchyňské odpady jen málokdy končí tam, kde mají. | Zajímej.se
Gastroodpad: GASTROODPAD: CO TO JE A KDE SE BERE? – Samosebou.cz; Gastroodpad | Tříděníodpadu.cz
Data o plýtvání potravinami: Fakta o plýtvání – Zachraň jídlo; Plýtvání potravinami | MZe
