menu
CZ

Na co jste se letos ptali v kompostovací poradně?

Není dne, kdy by nám v emailové schránce poradime@kokoza.cz, na facebooku či ve sluchátku nepřistál alespoň jeden dotaz spojený s pěstováním nebo kompostováním. Těch kompostovacích je o něco víc a nás moc baví pomáhat vám je řešit. Kompostovací a pěstovací poradnu děláme tak nějak přirozeně už od dob, co je Kokoza Kokozou. Pěstování, kompost a žížaly jsou hobby, které si člověk osvojí nejlépe vlastní zkušeností, ale dobrá rada se vždy hodí. 


Své dotazy nám můžete sázet na:

  • poradime@kokoza.cz (tady vám odpoví přímo kompostovací konzultantky)
  • 774 433 159 (horká linka, kde s vámi probereme dotazy všeho druhu)
  • info@kokoza.cz (náš ústřední email pro cokoliv, co vás zajímá)
  • Facebook a Instagram (rádi si s vámi zatextujeme i skrze messengery sociálních sítí)


Jsme rádi za dotazy všeho druhu. Pokud se dotaz týká např. stavu kompostéru, uvítáme dokumentační fotku. Také nás moc těší, když nám posíláte vaše úspěchy nebo vaše vlastní tipy a vychytávky, jak upgradovat vermikompostér. A na co jste se nás ptali v roce 2020? Pojďte s námi nahlédnout do kompostovací poradny, kde možná najdete odpověď i na svůj dotaz.


Dotaz:

Napadlo mě, jestli je možné dát žížalám ovesné vločky při hodně mokrém kompostéru (místo papíru)?  Mají také obrovskou sací možnost a nejsou tak tuhé jako papír.

Odpověď:

Ano, myslím, že to stojí minimálně za vyzkoušení. Ovesné vločky jsou obilný výrobek vzniklý rozdrcením ovesných zrn, takže by to neměl být žádný syntetický prefabrikát. S tou savostí to dává smysl, otázkou je, jestli to nebude mít sklony k plísním. Dále mě napadá, aby z toho nevznikala kaše, protože tu podle docenta Aleše Hanče žížaly nemají rády ve smyslu, když je něco moc kašovité, udusané, tak se jim do toho prý nechce vlézt. 

Ale určitě to vyzkoušejte, myslím, že to žádné velké škody nemůže způsobit. Také o tom přemýšlím tak, že ovesné vločky jsou primárně určeny k jídlu, na zasypavání je fajn používat nějaký odpadový materiál. Já jsem si oblíbila piliny/ hobliny, ty fungují skvěle mají absorpční a desinfekční účinky, provoní po dřevě (dá se domluvit s někým z truhlářské dílny, pily, i my v Koko máme dost).

Dotaz:

Jak donutit žížaly, aby přelezly z patra do patra?

Odpověď:

Přelézání žížal z patra do patra souvisí s oddělováním žížal od kompostu. Je tady hned několik způsobů, jak si s tím poradit. V tomto konkrétním případě bych navrhla manuálně vzít několik hrstí žížal z prvního patra a vložit je do nového patra, aby se tam už začala tvořit nová kolonie. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami. Pak se můžeme vrhnout na separaci žížal od kompostu.

Dotaz:

Jak oddělit žížaly od kompostu?

Odpověď:

Ideální je využít toho, že žížaly přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla. Můžete zkusit tyhle postupy:

  1. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Přestaneme žížaly v něm krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Bioodpad mezitím putuje do nového patra (s nově založenou podestýlkou). To můžeme umístit:
    • nad plné patro, které chceme sklízet –⁠ žížaly přelezou za čerstvým bioodpadem směrem nahoru, ale chce to trpělivost.
    • pod plné plné patro, které chceme sklízet –⁠ žížaly přelezou směrem dolů. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla. Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady. Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem. Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady. 
  2. Další možností je vybrat všechen vermikompost i s žížalami na podložku a vytvořit si opět hromadu/pyramidu/kupičku jako v kompostárně. Žížaly vlivem suchého vzduchu a světla utíkají směrem dolů, a tak je možné z povrchu shrabávat kompost. Oddělené žížaly pak vrátíme do vermikompostéru.

 

Mrkněte do naší vermikompostovací brožury nebo třeba sem.

Dotaz:

Dají se kompostovat plody kaštanů? I se slupkami či vylouplé?

Odpověď:

Kaštany se mohou kompostovat, ale jejich rozklad bude trvat déle, protože je to relativně pevnější materiál. Na druhou stranu se tím alespoň podpoří pěkná struktura kompostu. Doporučujeme přidávát v nějakém rozumném množství společně s ostatním bioodpadem, ideální je pestrá skladba a míchat pěkně „hnědé se zeleným“. Jenom jedno upozornění –⁠ pozor na kompostování listí z kaštanů (jírovce), které mohou být napadeny klíněnkou jírovcovou.

Dotaz:

Rádi bychom darovali za odvoz zajetý vermikompostér, ten zelený. Stěhujeme se do domečku. Jsme z Ústí n. L., nevíte o někom, kdo by ho ocenil?

Odpověď:

To je od vás moc milé, že hledáte pro váš vermík nové pěstouny. Rádi vám s tím pomůžeme. Dejte mi chvíli, už jsem rozhodila sítě. Dám vědět, jakmile se někdo chytne. Jinak by mohla zafungovat vermikompostovací facebooková skupina či zeď na naší mapě komunit.

Dotaz:

Cital som si Vas clanok https://kokoza.cz/2018/01/09/lesk-bida-octomilek-aneb-jak-se-zbavit-musek/ a na konci máte odkaz na paraziticke hlistice. Bohuzial je odkaz neplatny. Viete mi, prosim, povedat, o aky vyrobok sa jedna?

Odpověď:

Parazitické hlístice můžete objednat na e-shopu brněnské firmy Biocont Laboratory, od kterých jsme hlístice měli. Pošlu Vám také návod k aplikaci, kde jsou instrukce, jak je použít proti muškám ve vermikompostéru.

Dotaz:

Stala se mi zvláštní situace. Už skoro rok mám vermikompostér a všechno relativně v pohodě, až do teď. Asi před třemi týdny jsem dala kompostér do sklepa, protože vzhledem k vedru a otravnému hmyzu to bylo nejlepší řešení. Každých pár dní jsem tam přihodila nějaký bioodpad. Dneska vzhledem k teplotám jsem kompostér přinesla zpátky do bytu a byla jsem překvapená, nikde žádná žížala. Zbyla jen hromada hnoje. Absolutně to nechápu. Stalo se to už někdy někomu?

Ještě předtím, než jsem dala kompostér do sklepa, tak jsem do kompostéru přidala další patro (to nejvrchnější). K mému překvapení se žížaly začaly rychle přesouvat do nového patra. Pohybovaly se i po stěnách. Dokonce se začaly přesouvat až nahoru na víčko. Přišlo mi, že když jsem jim tam dala nové patro, objevily, že se můžou volně pohybovat a snaží se vylézt ven. Ven se ale neměly jak dostat, protože víko bylo zavřené a ještě přes něj byla geotextilie.

Vím, že žížaly chodí ven a snaží se utéct jenom, když se jim něco nelíbí. Nemyslím si, že by se jim mělo něco nelíbit, protože do té doby se držely spíše dole. Absolutně to nechápu. Napadá mě tedy, že buď utekly (ale nikde ve sklepě jsem je nenašla a ani neměly kudy) a nebo nevím, jak a proč zmizely. Pochopila bych, kdyby tam byly, ale třeba se nehýbaly, tak je něco v nepořádku s kompostérem, ale ony tam vůbec nejsou. Máte proto nějaké vysvětlení? Zbyla akorát hromada hnoje, která teda už opravdu zapáchá jako hnůj. Není to taková ta rostlinná vůně vermikompostéru. Chtěla bych se zeptat, co celkově s tím? Asi mi stejně nezbyde nic jiného než začít od začátku? Každopádně by mě zajímalo, jak je toto možné? Předem děkuji za jakoukoliv radu a vysvětlení.

Odpověď:

Děkuji Vám za podrobný popis Vaší situace. Je mi to moc líto, není to běžné, ale v trochu jiných souvislostech jsem se s tím také setkala. Pokud se něco takového stalo, tak to bylo většinou právě důsledkem velkých veder, které způsobily úhyn žížal. To pak vypadá, jak popisujete –⁠ po žížalách není ani památky, člověk nechápe, kam se poděly, ale ve skutečnosti se jejich křehká schránka rozložila v kompostu, což pak může způsobovat nepříjemný a hnilobný zápach.

Při letních vedrech se často také mění tlak a jednou mi docent Hanč –⁠ náš guru vermikompostování, říkal, že si myslí, že právě tlak může také zapříčinit úhyn, protože něco podobného se stalo loni v létě v jednom jihomoravském rybníce. Já si myslím, že za tím stojí ta vedra a také skladba bioodpadu. Nebyl materiál příliš vodnatý? Jak se na sluníčku bioodpad v kompostéru zahřeje, tak může zakvasit a pustit hodně vodu, plus nárůst teploty může být pro žížaly konečná.

Obecně doporučuji jednou týdně do kompostéru přisypávat hobliny/piliny/podestýlku od křečka a spol. Tyto materiály dodají do kompostu strukturu a vysuší přebytečnou vlhkost. Vím, že jste včas dala vermikompostér do sklepa a žížaly stále na živu byly –⁠ je možné, že tam něco hnijícího, až toxického, mohlo zapříčinit nevlídné podmínky. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Obsah včetně nezkompostované hmoty doporučuji buď zakopat do země nebo zanést na kompost, např. někam do komunitní zahrady. Kdyžtak ráda poradím –⁠ podle lokality, kde žijete.

Dotaz:

Máme doma čerstvě hnědou popelnici na bioodpad a nemůžeme se v rodině shodnout, co tam patří a co ne. Konkrétně se jedná o slupky z citrusů, posmrkané kapesníčky a pečící papír. Někde píšou, že to tam patří, někde zase že ne, tak jsme z toho zmatení. Neuměli byste nám poradit?

Odpověď:

To je bezva, že máte možnost třídit bioodpad. Hnědá popelnice je velmi pohodlné řešení. Co patří/nepatří je otázka na poskytovatele svozu –⁠ na svozovou firmu nebo Magistrát. Pokud jste z Prahy, tak mrkněte na náš blogový článek Jak si v Praze zařídit svoz bioodpadu? nebo na stránky MHMP, kde je definováno, co je bioodpad. 

Když to shrnu, tak citrusy ano –⁠ ty patří do hnědé popelnice. Kompostárna si s nimi poradí, dokonce i zahradní kompost. Není se čeho bát. Posmrkané kapesníčky bych doporučovala spíše do směsného odpadu – řešili jsme to kdysi na kampusu školy u komunitního kompostování, je to spíše kvůli bezpečnosti, aby se tam nemnožily bacily. Je lepší, když posmrkané kapesníčky od smrtelných rýmiček odjedou do spalovny. Pokud je to lehce znečištěný kapesníček, kterým se jen něco setřelo, může na kompost i do hnědé. Kapesníček sám o sobě by měl být z celulózy, což je pro komposotvání OK. Pečící papír, bych tam osobně spíše nedávala, preferovala bych do směsi. Kompost si s trochou oleje nejspíš poradí, ale není to nic, co by bylo vítáno ve velké míře.

Dotaz:

Váš Bokashi kompostér mi přijde parádní, budu si ho přát k vánocům, mám ale pár otázek. Pokaždé, když tam hodím bioodpad, zasypu směsí, po nějaké době se zaplní, nechám tedy dva týdny pracovat a poté mohu z kohoutku odpustit hnojivo. Moje otázka je, zda-li to hnojivo můžu nějak zakonzervovat, uchovat nebo jej musím použít hned. Vydrží to? Jen si to moc nedokážu představit, co z toho vlastně vznikne. Předem moc děkuji za odpověď. Táta má odjakživa na zahradě kompost a je to paráda, tak konečně to můžu mít i u sebe v bytě.

Odpověď:

Na Bokashi kompostér jsme si dlouho mysleli, až jsme našli slovinského výrobce, firmu Skaza, která má i tento typ s estetickým a funkčním designem. Je to tak, jak píšete –⁠ po každém přidání organického odpadu by se to mělo poprášit směsí baketrií, která je součástí balení. Poté je doporučeno ještě materiál co nejvíce utlačit, abychom se zbavili nechtěného kyslíku. Jedná se totiž o anaerobní fermentaci. Jakmile se nádoba naplní, je nutné ji nechat 2 týdny být a nechat tak materiál dozrát. Poté se může materiál aplikovat buď do půdy tak, že se vykope díra, nasype se do ní obsah nádoby a zahrne se hlínou. Další možnost je dávat obsah na zahradní kompost, kde se dokompostuje a podpoří proces kompostování celého kompostu, anebo do hnědé popelnice na bioodpad. Z mé rešerše vyplývá, že nejvíce lidí, to zakopává do půdy, případně dává na kompost. Výrobce také navrhuje možnost mít 2 kompostéry Bokashi a tím zajistit kontinuitu procesu, tzn. během dozrávání první nádoby už mohu plnit druhou nádobu. Překládali jsme návody, tak vše bude k dispozici. Mrkněte na video, kde je hezky vidět ta první fáze, jak začít a jak přidávat bioodpad.

Uchovávat lze Bokashi pre-kompost v nějakém boxu či pytli a pak lze použít, až se to bude hodit. Jinak doporučuji udělat si tzv. soil factory (více v našem článku o Bokashi materiálu) a prokládat pre-kompost se zeminou v nějakém boxu.

Dotaz:

Za posledních několik měsíců se mi v kompostu rozmnožilo velké množství nejen malých bílých asi chvostoskoků, ale i velké množství svinek (?) a ještě jedněch rychlých mnohonožek, až mi pohled do kompostéru skoro naháněl strach. Nechala jsem to tak, říkala jsem si, že je to součást symbiózy, žížaly tam dále byly. Teď jsem je ale po delší době „prohrábla“ a zjistila, že žížal nejenže výrazně ubylo, ale ty, co tam jsou, nejsou moc „živé“, jako předtím. Mám tam i trochu sucho, tak dovlhčím, ale chci se zeptat, zda tihle další živočichové, kteří kompost ovládli, žížalám nakonec vlastně neškodí.

Odpověď:

Vypadá to, že v kompostéru bude něco špatně. Výskyt chvostoskoků je opravdu běžná věc, dostávají se pak i do žížalího čaje. Nicméně je tu také poznatek, který jsem vyčetla v zahraniční literatuře, že jejich výskyt se zvětšuje např. po větším úhynu žížal, kdy se pak podílejí na rozkladu těl žížal. Tomu tedy předchází nějaké nepřívětivé podmínky ve vermikompostéru. Se svinkami ve vermikompostéru jsem se setkala minimálně, přemýšlím, jak by se tam dostaly, že by je to lákalo nalézt si tam.

Zkuste podpořit vermikompost komplexně –⁠ přidala bych nějaký výběrový bioodpad, pěkný pestrý mix, který žížaly milují, např. odkrojky od jablka, mkrve, případně ananasu apod. (sladké ovoce mají rády). Současně navlhčit, ale také přidat piliny, které dodají strukturu, aby z kompostu nevznikala kaše. Podobná situace, kterou popisujete se mi před lety také stala, také už mi pak připadalo, že chvostoskoci ožírají ty chudáky žížaly, ale zpětně si myslím, že z nějakého důvodu bylo prostředí vermikompostu pro žížaly toxické.

Také je otázkou, jestli už by nešlo sklidit hotovoý vermikompost a odebrat jej –⁠ čas od času nové prostředí žížalám prospěje, aby nebyly jen ve svých výkalech.

Dotaz:

Umřely mi žížaly. Poradíte mi, kde sehnat novou násadu?

Odpověď:

Jestli chcete, stále nabízím kalifornské žížaly ze svého chovu. Jinak se dají pořídit v mapě komunitních zahrad a kompostérů výměnou za něco dobrého na zub (kvalitní čokoláda, káva, láhev vína, atd.). Koukněte, třeba zjistíte, že váš soused zrovna má žížal spoustu. Dále je možnost žížaly koupit od oficiálních prodejců, kteří umí žížaly bezpečně poslat i kurýrem. 

  1. https://www.vermikompostovani.cz/cenik/ –⁠ Lužice, Jižní Morava
  2. Ekonákup.cz –⁠ Praha 6 Podbaba
  3. https://www.vermikompostuj.cz/shop/ –⁠ Praha 6
  4. https://www.zizaly.com/products/kalifornske-zizaly-50/ –⁠ Bohumín

Dotaz:

Ve vermikompostéru se mi rozmnožily tmavé odolné mušky. Jak na ně?

Odpověď:

Podle fotky je to koutule –⁠ sedavá černá můrka. Nejste jediný, koho potrápila. Je to druh, který se k nám dostal z Asie zřejmě přes dovoz tropického ovoce, stejně jako se tu nově vyskytují i asijské octomilky. 

Jak to řešit? Záleží, jak moc jsou mušky přemnoženy.

 

a) Mušek je relativně malé množství –⁠ situace se dá ještě řešit:

Vypadá to, že máte vysokou vlhkost. To mají mušky všeho druhu rády, chce to trochu vermikompostér vysušit. Mě osobně se osvědčuje pilinová terapie (piliny zapravuji v rukavicích do kompostu a následně nasypu i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat). Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence, ale stojí za to ji vyzkoušet. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ –⁠ dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

Dále se doporučuje otírat víko zevnitř –⁠ některé mušky kladou vajíčka tam. 

Pilinová terapie se osvědčuje společně s dietou, to znamená zcela přestat krmit na pár týdnů. 

 

b) Mušek je relativně hodně –⁠ situace si žádá radikální zákrok:

Vyberte celý obsah vermikompostéru, včetně žížal, a dejte jej do nádoby s víkem (např 10 l plastový kbelík s víkem) s pár menšími dírami na přísun kyslíku. Tento kýbl se odstaví na pár týdnů, mušky vyhynou, žížaly přežijí –⁠ jen je kontrolujte každý den. Žížaly v prvních dvou dnech odeberte –⁠ vylezou si nahoru pod víko, tak to jde snadno. Mezi tím je potřeba vermikompostér zcela vyčistit –⁠ osprchovat, ideálně pořídit novou násadu žížal.

 

Co dalšího na mušky platí?

Další dobrá prevence množení mušek je zahrabat při krmení čerstvý bioodpad do již vzniklého kompostu nebo přikrýt kartonem nebo po každém zakrmení zasypat pilinami, aby to nelákalo mušky.

Na koutule funguje nízká teplota, až vymrznutí, což se dá dělat v zimních měsících. 

Dále jsme testovali parazitické hlístice. Objednat si je můžete na e-shopu brněnské firmy Biocont Laboratory. Jsou to mikroorganismy primárně určeny na smutnice, ale my testovali i na octomilky a koutule. 65 % respondentů odpovědělo, že se mušek zbavili. Pro inspiraci ještě mrkněte na náš blogový článek o octomilkách.

Dobře funguje i mucholapka z DM Drogerie s názvem Profissimo Nature –⁠ je to lahvička s nějakým sirupem či octem plus lepící stříška. Fungovala skvěle, ale teď jsem ji v regálech dlouho neviděla. Dá se s ní pracovat i tak, že se umístí do prázdného patra vermikompostéru, které se nasadí na plné patro s infikovaným kompostem a zavře se víkem.


Kompostovací poradnu v rámci projektu SVJ kompostuje! podpořil Magistrát hl. města Prahy.

Autorem článku je Soňa

Podobné články
Jana Kožnarová
16.06.2021

Probouzím se do krásného slunného dne. Dnes je čtvrtek 3. června a mě dnes čeká cesta vlakem do Světic, kousek za Prahu, kde se na školní farmě Magic Hill setkám se zahradnicí, pěstitelkou a lektorkou Markétou Strouhalovou, ... Číst dál >

Soňa Houžvová
12.10.2016

Už je to tak, podzim klepe na dveře a zvědavě nakukuje do oken, zahradnická sezóna pomalu končí a je potřeba jí zamávat a hezky se rozloučit. Doražte na zahradní slavnost ve čtvrtek 13. 10. od 16:00 do naší komunitní zahrady ... Číst dál >